Článek
Sedm kousků za čtyři zápasy. Tak nějak si příznivci Bruins představujjí klasickou Pastrňákovu produkci. Tu jim ale pětadvacetiletý útočník nabízí až v posledních dnech.
Vstup do sezony byl vzhledem k ohromným očekáváním dost rozpačitý.
"Každý start se ale nemusí povést. Vůči Davidovi to bylo trochu nefér," myslí si nejproduktivnější hráč v historii New Jersey Devils Patrik Eliáš.
Na křídle jednoho z nejlepších útoků NHL to ovšem Pastrňákovi zdaleka nelepilo tak, jak byl zvyklý. Až se mu začalo vyčítat, že víc pozornosti vzbuzuje spíš svými extravagantními obleky.
V prosinci se s českým útočníkem táhla devítizápasová série bez gólu. V minulých sezonách zcela nevídaná věc. Místo toho, aby po zápasech mluvil o svých gólech, rozebíral spíš neproměněné šance. Do jeho bezstarostného útočení se vkradly pochyby.
"Měl jsem být trpělivější, chvíli počkat, zvednout puk," litoval po jedné takové možnosti. "Vždycky jsem byl zvyklý tyhle šance proměňovat. Ale když se něco nevyvíjí tím správným směrem, tak děláte opak, než byste měli. Střílíte, když máte nahrávat. Přihráváte, když byste měli pálit," popisoval Pastrňák.
A gólová Sahara se odrazila i na jeho řeči těla. Do zakončení se vkradla křeč, při odchodu z ledu míval svěšená ramena, čím dál častěji kroutil hlavou.
Na každého hokejistu občas podobná chandra sedne. Kdy ji tedy odblokoval Pastrňák? Nejspíš mistrovskou akcí ze závěru domácího duelu s Devils.
U mantinelu získal puk a následně si to mezi třemi soupeři namířil před branku, aby nadvakrát skóroval. A fanouškům i sobě tím vzkázal: "Takhle přece hraju, to jsem já!"
Bostonský kouč Bruce Cassidy už předtím Pastrňáka přemístil do útoku k Eriku Haulovi a Tayloru Hallovi. Chvilku to trvalo, ale efekt je zřejmý.
"Boston nejvíc utrpěl odchodem Davida Krejčího. Síla druhé pětky ochabla. Ale s Pastou na křídle se to zase mění. Změna prospěla celému týmu i jemu osobně. A pořád přece chodí na přesilovku, kde mu to Marchand krásně chystá," vidí Eliáš.
Pastrňák je teď se 16 trefami mezi pětadvacítkou nejlepších střelců sezony, jen tři zásahy mu chybí na top 10.
Co je ale nejdůležitější, jeho řeč těla už zase vysílá signály o rostoucím sebevědomí. Nic nechybí. Svižný skluz, rázná koncovka, ani elegantní oslavy.
Jaká škoda, že je na olympiádě neuvídíme.