Článek
Jste už připravený na základní část s 82 zápasy?
Už se hrozně těším. Užívám si normální kemp. Není to jako loni, kdy jsme museli kvůli covidu do Arizony. Pravidla musíme dodržovat, ale je to volnější a připadám si, že je to jako v normálních dobách. Těším se, až se všechno rozběhne a hlavně, až se bude hrát před diváky, což mi minulý rok moc chybělo. Bude to mít větší grády.
Poslední týdny se dost čile spekulovalo o vaší výměně. Sledoval jste to?
Když máte nějaké sociální sítě, tak se tomu nevyhnete. Ty ‚rumors' vždycky budou, ale já to nějak nevnímám. Máme tu hodně mladých kluků, chci jim pomoct, ukázat jim cestu. Pořád se něco píše a říká. Já na to nemyslím. Důležité je, abych byl 16. října připravený na první zápas, podával co nejlepší výkony a pomáhal týmu vyhrávat zápasy.
Tomáš Hertl v přípravném utkání vyzkoušel pozornost brankáře Garreta Sparkse z Los Angeles.
Dovedete si představit svůj odchod ze San Jose?
Začínám tu devátý rok, narodil se mi tady syn, máme tady barák. Je to pro mě druhý domov. Vím, že se to děje a plno hráčů mění místa, ale tady už to znám. Bylo by to těžké loučení. Zatím to ale fakt nechávám být.
Ani s manažerem Wilsonem jste neprobírali vaši situaci před posledním rokem kontraktu?
Úplně ani ne. Jen jsme se bavili, co říkám na tým. On mi vykládal, že jsem důležitý článek mužstva, ale do podrobností jsme se nedostávali. Spíš jsme si oba říkali, ať jsme připraveni na sezonu a pak třeba za měsíc se uvidí.
Klubu jste ukázal i vstřícnost, když jste naznačil, že byste za určitých okolností přistoupil na menší kontrakt. Za jakých podmínek by to bylo?
Člověk chce vyhrávat. Poslední dva roky jsem to zažil, že je to strašně náročný, když se nedaří a nevyhrává se. Když tu hrál Joe Thornton, tak si mohl říct o mnohem větší peníze, ale on preferoval lepší tým. Třeba Landeskog, který podepsal s Coloradem, tak taky cítí sílu týmu a vzal trochu menší peníze. Člověk o tom přemýšlí. Může vzít cokoli, ale tým pak kvůli tomu může postrádat další hráče. Na to taky myslím.
Jaká je teď síla Sharks po dvou sezonách bez play off?
Nás všichni trochu zatracují po těch dvou letech, ale síla tady je. Ještě nedávno (2019) jsme byli ve finále konference. Máme plno dobrých mladých kluků, kteří hráli už loni a mají vervu a vědí, co to obnáší. Když chytneme dobrý start a budeme hrát pospolu, tak to může být úplně jinak. Dva roky jsme neměli dobrý začátek a pak jsme to doháněli. Musíme být nachystaní, protože každý bod je cenný. Ono se to nezdá, prvních 40 zápasů to vypadá, že to ubíhá pomalu, ale pak to přeskočí a uhání to až do konce.
Za ty roky už jste se proměnil v tahouna a osobnost týmu. Cítíte se v této roli dobře?
Hraju teď s Willy Eklundem, který byl letos draftovaný. Byl jsem zvyklý, že jsem nejmladší, ale najednou jsem zjistil, že on je o devět let mladší. Ročník 2002... Už mám prostě něco za sebou. Ty první roky jsem hlavně bojoval o místo. Teď ale chci hlavně vyhrávat. Člověk trochu závidí Tampě, že to vyhrála během dvou let dvakrát, zatímco nám se nedaří to tak dlouho vyhrát. Člověk chce Stanley Cup zvednout nad hlavu a udělat pro to úplně všechno. Mám i áčko na dresu, hraju s mladýma a čeká se, že je povedu. Už to není tak, že já jsem ten mladý a hraju s Thorntonem a Pavelskim. Teď jsem ten, na koho se spoléhá, že já budu těm mladým pomáhat.
Žádné osobní cíle?
Nikdy jsem se nezaměřoval na to, kolik udělám bodů. Hlavní jsou výhry, protože pak ty body přijdou. Už nějakou pozici mám, není to jako první rok. Člověk ví, že musí pomoct a ukázat cestu. Já jen myslím na to, aby se vyhrávalo. To je pak pohoda. Ale když se prohraje z deseti zápasů sedm, tak je blbá atmosféra a všechno je špatně. Hlavní je, ať získáváme body.
Už jste naťukl, že po dvou covidových sezonách se NHL vrací k normálu. Musíte ještě dodržovat všechna opatření?
Náš tým je celý vakcinovaný. Ten, kdo je očkovaný, bude testován jednou za tři dny. Na tripu si ale můžete zajít na večeři, můžete fungovat normálně. Už nemusíte být jen na pokoji ve vnitřních prostorách. Hrajeme konečně i v Kanadě a po celé Americe a nejen v naší divizi pořád na stejných místech.
Brankář Anaheimu Ducks John Gibson likviduje šanci Tomáše Hertla, útočníka Sharks.
S týmem teď není skandály opředený Evander Kane, který je vyšetřován pro falšování očkovacího průkazu. Jaká je jeho situace?
To neřešíme. My soukromí nechceme rozebírat a ani pořádně nevíme, co se stalo, takže se tím nezabýváme. Co čtete vy, to vidíme i my. Vůbec nevím, jak to vypadá.
Česko ve čtvrtek oznámilo úvodní trojici hráčů, se kterou počítá pro olympiádu v Pekingu. Už se taky těšíte?
O první olympiádu v Soči jsem přišel kvůli zranění. Hrát pod pěti kruhy a reprezentovat český národ je sen každého sportovce. Pokud budu zdravý a vybraný, tak pojedu strašně rád. Doufám, že jako český tým uděláme nějaký pořádný výsledek.
Pamatujete si trochu Nagano?
Kolik mi bylo? Necelých pět... Ale měl jsem pak kazetu, kde byly všechny sporty z olympiády. Pořád jsem si pouštěl nájezdy s Kanadou. Víc si pak pamatuju ten zlatý hattrick, kdy bylo Česko na vlně. Ale i poslední zlato, co jsme vyhráli v Německu 2010. Česku se moc nevěřilo, jeli jsme tam jako outsideři. Myslím na to, aby se český hokej trochu zvednul, ale ty poslední roky nám to utíká.
Myslíte, že můžete obstát v olympijské konfrontaci s týmy, jaké má Kanada, USA?
Když vidíte 13. a 14 útočníka Kanady, co je to za hvězdu a podle rozborů se ani nevejde do kádru, tak jejich síla je ohromná. Už nemáme v NHL tolik hráčů, co bývávalo, hlavně beků, ale pořád máme výborné kluky, hvězdy v týmech. Musíme udělat partu. Když se semkneme a každý přijme roli pro tým, tak můžeme něco udělat. Kvalita už není jen o Kanadě, Americe, ale jsou tu Švédové, Rusové s jedním z nejlepších gólmanů světa Vasilevským. Pořád ale máme nějaké zbraně.
