Článek
Na jak dlouho jste si zabalil před odletem do Edmontonu?
Na dlouho, na dlouho (usmívá se). Mám s sebou spoustu věcí a věřím, že je taky všechny užiju.
V minulých týdnech jste se věnoval kromě tréninku i četbě knih o meditaci. Přibalil jste si je taky?
To ne, mám s sebou hlavně audioknihy. Nějak se to nakupilo a už jsem si přál dohnat resty. Teď je konečně ta správná příležitost.
Pokud byste s Coloradem hráli finále Stanley Cupu, tak se objevíte doma až na začátku října. Dokážete si to vůbec představit?
Ale jo, dovedu. Když jsem viděl ten rozpis play off, tak mě to hned napadlo. V základní části jsme hráli dobře a říkal jsem si, že šanci letos máme. Pak byla sice sezona přerušena, ale pořád si myslím, že se o to popereme.
Hlavně pro hráče s rodinami je ale letošní model play off v naprosté izolaci dost nešťastný. Navíc vy jste nechal blízké doma v Česku. Jste na to psychicky připravený?
V Denveru už teď vlastně nemáme bydlení, takže jsem byl celou dobu přípravného kempu na hotelu. Nemělo smysl manželku a dceru sem tahat. Bylo jasné, že líp jim bude doma. Ale máte pravdu, že rodina mi moc chybí. Už teď jsem ‚ustejskanej'.
NHL ale hráčům hracích městech Edmontonu a Torontu připravila luxusní podmínky, byť je někdo přirovnává k vězení.
To je asi silné slovo. Svoboda pohybu sice nebude taková, ale NHL se nám snažila to co nejvíc ulehčit, aby o nás bylo maximálně postaráno po všech stránkách. Já bych se toho až tolik nebál.
Brankář Pavel Francouz přichází na sraz hokejové reprezentace v Pardubicích.
Souhlasíte s názorem, že po tak dlouhé pauze může vyhrát Stanley Cup kterýkoli ze 24 týmů?
Těžko se to odhaduje, ale šance se určitě srovnaly. Pořád si myslím, že se budou hodit nějaké zkušenosti a taky věřím, že proti loňsku jsme ještě silnější.
Máte s Avalanche trochu výhodu v tom, že vás na začátku čeká miniturnaj o nasazení do play off a nemusíte hrát hned sérii o postup?
Může to tak být. Nezačínáme hned zápasy na život a na smrt, bude nějaký prostor se trochu rozehrát.
Týmy ze Západní konference se utkají v Edmontonu, je to dobrá volba?
Já myslím, že je to jediná volba... Původně se sice o Kanadě vůbec nemluvilo, ale když jsem viděl, jak se v Americe drasticky zvyšují počty nakažených, tak mi bylo jasné, že ve Spojených státech se hrát nebude.
Dlouho se vedly diskuse, zda sezonu vůbec dohrávat. Liga sice trochu umaže ztráty díky příjmům z televizních práv, hráči by ale hodně tratili na povinných odvodech do rezervního fondu. K jakému řešení jste se přikláněl?
To byla situace, ze které nemohl vyjít nikdo jako vítěz. Takže se zvolilo nejmenší zlo. V nové kolektivní smlouvě jsou ta procenta do fondu ošetřena, aby to postupem času nebyly takové sumy.
Do jaké situace jste vlastně přiletěl? Jak to v Denveru vypadá?
Patří k těm méně zasaženým místům. Jsou tady povinné masky, roušky. Hodně lidí se s tím nějak naučilo žít, zvykli si. V restauracích se ale málokde najíte. Spíš si jídlo musíte odvézt s sebou, nebo si ho rovnou objednat.
Denveru se také nevyhnuly nepokoje, které propukly po celých USA. Situace už je klidnější?
Kluci, kteří tady zůstávali, mi popisovali, co se tady dělo. Ale já se držel stranou. Jezdil jsem jen na trénink a vracel se na hotel, kde jsem byl celou dobu.
Musel jste po příletu z Česka taky do karantény?
Na osm dnů. A k tomu jsem potřeboval čtyři negativní testy na koronavirus.
Pavel Francouz v dresu Colorada
Předpokládám, že už jste se asi na kemp a spoluhráče po nucené izolaci hodně těšil, je to tak?
To je jasný. Hlavně už se těším, až se zase začne hrát, protože je to celé hrozně zdlouhavé.
A v jaké jste vlastně formě?
Řekl bych, že v docela dobré. Už v Česku jsem chodil na led, takže to nejbolavější období přípravy jsem si odbyl doma. Do tréninku jsem tady skočil rovnýma nohama, ale nestěžuju si. Když jsme měli modelové zápasy, tak mi přišlo, že už docela dobře cítím hru a jsem adaptovaný. Sice to ještě nebylo stejné jako před přerušením sezony, ale to asi u nikoho.
Platí, co říkal váš kouč Bednar, že byste se o post gólmanské jedničky měli v přípravě utkat s vaším německým spoluhráčem Grubauerem?
Asi jo. Leccos napoví nasazení v těch prvních zápasech, ale já jsem přesvědčený, že v tomhle play off budou potřeba oba gólmani. Cesta bude náročná a dlouhá. Ale i kdybych nebyl jedničkou, tak budu podporovat Grubyho a budu mu přát, aby se mu dařilo.
V nedokončené základní části jste měli třetí nejlepší bilanci ze všech týmů, i když jste během ní postrádali řadu klíčových hráčů. S kompletní kádrem byste měli patřit mezi největší favority, ne?
Ono to slovo favorit je takové ošidné, ale sílu máme, to si jsem jistý.
Proti loňsku navíc máte v kádru řadu ostřílených posil, ať to jsou Švéd Burakovsky, Fin Donskoi, nebo Kadri z Toronta.
Ti nám hodně pomohli, Burakovsky měl snad nejlepší sezonu kariéry a Kadri ukázal velké zkušenosti. Nemůžu to moc srovnávat s minulou sezonou, protože jsem u týmu tolik nebyl, ale je znát, že si věříme.
Do Ameriky jste odlétal s Dominikem Kubalíkem, který byl nominován na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka. Myslíte si, že ji může získat?
Já bych to Kubaldovi strašně přál, je to kamarád, ale můj tip je, že to vyhraje obránce Cale Makar od nás z Colorada. Dát třicet gólů v NHL hned v první sezoně je úžasné, to klobouk dolů. Jenže já taky vídám Makara, každý den a je neskutečné, jak je v jednadvaceti letech dominantním hráčem.
Pavel Francouz v reprezentačním retro dresu při utkání proti Švédsku.
A proč by měl v podle vás v konkurenci Leona Draisaitla a Artěmije Panarina získat Hart Trophy pro nejužitečnějšího hokejistu základní části další váš spoluhráč Nathan MacKinnon?
Zase jsem ovlivněný tím, že jsme spolu každý den v kontaktu. Když byli zranění Rantanen a Landeskog, tak on nám zůstal jako jediný z tahounů. Naložil si nás na záda a zařídil spoustu výher. Přesně tak by se měl hráč s označením MVP chovat.
Vidíte mezi českými hokejisty v NHL někoho podobného?
Podle mě už Pasta (David Pastrňák) dokáže stejným způsobem táhnout Boston. Gólů střílí mraky a jeho útok s Bergeronem a Marchandem patří k nejlepším v lize. Jsem na ně v play off docela zvědavý.
