Článek
Hurricanes mají za sebou vynikající sezónu. Kouč Peter Laviolette namíchal vhodně zkušenost s mládím a výsledkem byl zisk 112 bodů a druhé místo Východní konference. Střelecky se dařilo především mladému Eriku Staalovi, který dokázal hned ve své druhé sezóně pokořit stobodovou hranici. Zahanbit se nenechali ani zkušení harcovníci v čele s kapitánem Rodem Brind'Amourem, Markem Recchim či Doughem Weightem.
Stabilním článkem defenzivy byl i pětinásobný mistr světa František Kaberle, naopak další český zástupce Josef Vašíček toho kvůli vážnému zranění kolena mnoho nenahrál.
Ani ve vyřazovacích bojích Carolina ze svých vysokých cílů neslevila a postupně vyřadila Montreal, New Jersey, Buffalo a Edmonton. Stejně jako v základní části byla velice efektivní v přesilovkách, navíc se mohla opřít o stabilní výkony talentovaného brankáře Cama Warda, který v play-off vytlačil na střídačku Martina Gerbera
S přechodem do NHL síla Whalers vyprchala
Po triumfu ve Stanleyově poháru zažívá velkou úlevu veterán Glen Wesley, pro něhož tři předchozí finálové série z let 1988, 1990 a 2002 skončily neúspěchem. Cory Stillman se může naopak pyšnit tím, že byl členem dvou po sobě jdoucích vítězů Stanleyova poháru, i když triumf s Tampou oddělila roční výluka.
Hokejový celek Caroliny má svého prapůvodního předchůdce v týmu New England Whalers, jenž se v roce 1972 přihlásil do WHA, konkurenční soutěži NHL. Po celou dobu své existence hráli Velrybáři na špici soutěže, celkového triumfu se ale nikdy nedočkali. Velkým svátkem pro jejich fanoušky bylo angažování veterána Gordieho Howea včetně jeho dvou synů. Padesátiletý kanonýr pak svými góly pomohl týmu, jenž v té době hrál již v nové hale v Hartfordu, až do finále celé soutěže v roce 1978.
S přechodem do konkurenční NHL však síla Whalers vyprchala. Klub se pochyboval většinou pod hranicí postupu do play-off, pouze v roce 1986 se dostal alespoň do semifinále konference. Již tehdy oblékal dres s dvojitým vé na hrudi Ron Francis, který pro klub, ať už se jmenoval Whalers nebo Hurricanes, vykonal ještě mnoho.
Novým působištěm se stal Raleigh
Právě odchod Francise do Pittsburghu v roce 1991 předznamenal pozvolný konec nevýrazného klubu z Hartfordu. A když se začaly kupit finanční problémy majitele Petera Karmanose, byl jeho osud zpečetěn. V květnu 1997 bylo rozhodnuto o tom, že novým působištěm hokejistů bude město Raleigh v Severní Karolíně.
Celku, jenž první dva roky hrál domácí zápasy v Greensboro, se poprvé výrazněji zadařilo v sezoně 1998/99. Tehdy poprvé po dvanácti letech vyhrál svou divizi, v play-off však neuspěl. To již vedl hokejisty s kapitánským céčkem opět Francis a obranu dirigoval neméně slavný veterán Paul Coffey.
V roce 2002 pod vedením mladičkého kouče Paula Mauriceho postupoval podceňovaný tým přes jednoho soupeře za druhým. Až Detroit vyzrál na přímočarý styl bez složitých kombinací a finálovou sérii po první porážce otočil ve svůj prospěch. Od té doby čekala Carolina na další účast v play off, letos svým fanouškům vše vynahradila.
