Byl to šok, ale teď jsem rád, říká gólman Vaněček, jehož si Seattle vybral v rozšiřovacím draftu

Měl jsem to nějak podobně. Nečekal jsem to. Věděl jsem, že si ve Washingtonu zamknuli (na seznam chráněných hráčů, pozn. red.) Samsonova a mě ne. Jenže ve Washingtonu měl Seattle velký výběr. Jsou tam dobří obránci i dobří útočníci, takže jsme nečekal, že bych to mohl být zrovna já. Ale když se k tomu schylovalo a četl jsem, že mají zájem, začal jsem nad tím přemýšlet. Byl to pro mě samozřejmě taky šok, teď jsem za to rád. Je to nový začátek a doufám, že to bude dobré.

Vůbec nijak speciálně, protože jsem opravdu netušil, že bych to mohl být já. Ani teď to nijak neprožívám, žádnou nervozitu necítím. Ale myslím, že až se to bude blížit, že něco malého přijde.

Je to potěšující. Měli na výběr starší a zkušenější gólmany, ale myslím, že generální manažer Ron Francis chtěl tým sestavit z mladších hráčů, aby fungoval víc let. Vybral to takhle a jsem rád, že nám takhle věří.

Je to něco nového. Nový tým v NHL. Nové město. Noví hráči. S nikým se tam neznám. Vše bude nové a doufám, že do toho nějak zapadnu a bude vše v pořádku.

Nedokážu teď říct, děje se tam hodně věcí. Nejde jen o hokej, ale i o byznys. Člověk svou budoucnost nikdy neví. Ale doufám, že tam zůstanu. Je to nové město, nový tým a určitě bych s nimi chtěl začít sezonu.

Ještě ne. Volali mi jen před draftem. Věděli, že tady máme dvě ráno, takže mi zavolali o chvíli dříve, že mě budou brát, abych to věděl. Jen jsme se zatím seznamovali, podrobněji to nerozebírali.

Bylo to podobné. Při prvním draftu jsem ještě neuměl anglicky, myslím, že jsme byli v Chorvatsku, když mi volal agent, že jsem byl draftovaný. Teď jsem se také dozvěděl po telefonu, že půjdu do Seattlu.

Překvapilo. Měli na výběr starší gólmany, kteří mají zkušenosti a jsou tam dlouho. Ale generální manažer do toho šel s tím, že si vzal mladší gólmany. Myslí asi víc do budoucna. Myslím, že to udělal dobře.

Přesně tak. Taky si myslím, že bude šance, abychom mohli začít na stejné lajně, odchytali třeba stejně zápasů. A kdo bude lepší, ten bude chytat. Doufám, že to tak bude.

Je to tak. Mám za sebou jen jeden rok v NHL, takže jsem nečekal, že bych mohl jít hned takhle pryč. Nakonec se tak stalo, tak doufám, že mi věří a bude to pro obě strany dobré.

Bylo to hodně o trpělivosti. Skoro pět let v AHL, na hlavu nic jednoduchého. Život je tam jiný. Jezdí se autobusem, sedm osm hodin, zápas se hraje hned druhý den. Jsem rád, že jsem to vydržel. A když teď přišla šance, snažil jsem se ji chytit. Sezona na jednu stranu dopadla dobře, takže je to taková odměna, že jsem to vydržel.

Sen. Říkal jsem, že bych si chtěl v NHL zachytat a zkusit si to. Věděl jsem, že nejsem ještě tak starý. Samozřejmě kdyby mi bylo 28-29 let, přemýšlel bych už jinak. Věděl jsem však, že tam se mnou museli tak nějak počítat, protože mě tam vzali od devatenácti let. Byla to dlouhá cesta, ale samozřejmě Washington má nabitý tým a bylo těžké se tam prosadit.

Samozřejmě by to bylo těžké. Kdyby mě chtěli poslat zase do AHL, tak bych pochopitelně přemýšlel, jak dál s mou kariérou pokračovat. Už nejsem nejmladší...

Snažím se nachystat co nejlíp, ale od play off mě trápí zadní stehenní sval a zranění ještě není stoprocentně dohojené. Nemůžu úplně naplno, ale snažím, co to jde. Doktor mi řekl, ať jdu pomalu na led, že je to lepší, abych přišel na jiné myšlenky. Snažím se, ale furt fit nejsem.

Vůbec netuším. Fakt mi to jen rychle oznámili s tím, že mi ještě zavolají. Uvidím.

Těžká otázka, ale na druhou stranu, nikdo nikdy neví, co se v hokeji stane. Stát se může cokoli. Samozřejmě by to bylo hrozně příjemné dostat se do finále a dotáhnout to ke Stanley Cupu. teď je to však předčasné. Uvidíme, co se všechno stane.