Článek
Když jste naposledy hrál české play off, rozhodl jste zlatým gólem o výhře nad Spartou a titulu pro Liberec. Může se tohle finále tomu tehdejšímu nějak podobat?
To už je historie. Teď to je nová série, nové týmy. Ano, je pěkné, co bylo, ale tím, co bylo ještě nikdo nic nevyhrál. Na to teď nemyslím.
Jaké bylo první utkání v play off pro vás osobně?
Velmi rychlé, ale to jsem čekal, vždyť je to finálová série. Ale kluci z mé lajny mi hodně pomohli, jak Hreho (Patrik Hrehorčák), tak Miloš Roman. Atmosféra na naší střídačce je skvělá. Každý podporuje jeden druhého.
Čím jste to první utkání urvali?
Trpělivostí. Jednoznačně kolektivním výkonem, protože i za nepříznivého stavu jsme hráli to svoje. Po tom dal Sváčo (Vladimír Svačina) krásný gól, což nás nakoplo a urvali jsme to.
V první třetině jste byli třikrát vyloučení. Museli jste na lavičce krotit emoce?
Vyloučení byly, ale nemyslím si, že by na střídačce byly nějaké velké emoce. Stalo se. Řekli jsme si to a jednoduše jsme si dál šli svoje. Opravdu ten tým jde jako jede muž.
Bylo těžké udržet systém a neotvírat moc hru za stavu 0:1?
Samozřejmě. Člověk to chce rozhodnout, ale když dvacet lidí dělá totéž, tak opravdu... První playoffový zápas jsem si užil. Opravdu tohle mužstvo šlape. Nikdo nejde vyčnívat, všichni dělají svou práci a přesně to nám přineslo ten obrat ve třetí třetině.
Donutili jste Spartu k chybám?
Nějaké chyby udělali, ale jestli jsme je donutili... Těžko říct. Někdo může zaváhat, ale my jsme si o to říkali tou poctivostí a tím, že jsme si plnili svoje.
Říkal jste, že váš titulový gól z Liberce je historie. Tou je už i dnešní zápas. Ale přece jen může ten obrat ve třetí třetině zanechat na soupeřích nějaké stopy? Pozitivní, či negativní?
Je takové slovenské a asi i české pořekadlo: Akorát tak do dnešní půlnoci... Zítra je nový den, nový zápas, takže z toho se už zítra žít nedá.
