Článek
Hned při debutu proti Švýcarkám dala gól, stala se nejlepší hráčkou utkání a číslem jedna ji zvolily i samotné spoluhráčky v šatně. „Potřebovaly jsme vyčistit vzduch a Kristýna za dva tři roky hodně vyspěla,“ míní Sadilová.
Za kouče Tomáše Paciny byla v národním týmu „persona non grata - osoba nežádoucí“. Když totiž trenér vybíral své vyvolené na olympiádu v Pekingu, která definitivně odšpuntovala obrození ženské reprezentace, o Kaltounkové nekompromisně prohlásil: „Nenašli jsme společnou řeč. Řekla, že nevěří nám, a my tak nevěříme jí. Teď nepatří do národního týmu.“
Tečka.
A rázná!
Jenže nic se nezměnilo ani po jeho náhlém odchodu po olympiádě a nástupu nového realizačního týmu Carly McLeodové. Ač měla v univerzitní lize rok co rok skvělá čísla, reprezentační dres z lehce neznámých důvodů neoblékala. „Dala jsem si větší pauzu z mentální stránky. U sportovce je nejdůležitější být v psychické pohodě. Jakmile to tam není, tak bych neodvedla nejlepší výkony. To byl hlavní důvod,“ vysvětluje teď Kaltounková pro Sport.cz.
Byla však v pravidelném kontaktu s McLeodovou i Sadilovou, měla radost, že tým dvakrát získal na šampionátu bronz, ale zůstávala v pozadí. Všechny tři ženy tušily, že čas potřebuje uzrát a pravá chvíle Kaltounkové přijde.
„Respektovaly to, co jsem potřebovala, a já jsem zase chápala, že kdyby to trvalo delší dobu, tak zájem už nebude. Ale jsem ráda, že jsme nyní našly společnou cestu,“ říká rodačka z Vlašimi.
Po skoro pěti letech zase navlékla reprezentační dres, logicky se ocitla i v nominaci na světový šampionát, který hostí České Budějovice, a proti Švýcarkám byla v zahajovací sestavě. Aby ne, když ji (nejen) Sadilová považuje za jednu z nejlepších hokejistek světa. „Je pocta něco takového slyšet, a o to víc chci dokázat, že by to tak mohlo být. Ale je tady další spousta skvělých, šikovných a talentovaných hokejistek, které mi pomáhají být tou nejlepší verzí na ledě i mimo něj. A to je důležité nezapomenout,“ míní Kaltounková.
Má za sebou takovou tu tradiční cestu k hokeji. Zamilovala se do něj, ale coby holka musela hrát v klučičích týmech. Z Vlašimi dojížděla do Mladé Boleslavi, později do Jihlavy. Leccos jí tvrdá konkurence dala, v lecčems zocelila. „Jak jsem dlouho hrála s klukama, tak jsem se nebála jít do těla. Párkrát jsem od kluků dostala, ale mě to motivovalo vstát a jít dál. Budovala jsem si svou psychickou i fyzickou odolnost, abych vždy když mě někdo sundá, mohla vstát a být silnější.“
I proto její herní styl leckomu připomíná klučičí hokej, také proto někdy až často vysedává na trestné a i proti Švýcarsku vyfasovala čtyři minuty.
Dnes byla radost stát na střídačce, pochvaloval si Dušan Andrašovský. Potěšil ho výkon první formace.Video: Sport.cz
V mladším dorostu, když najednou kluci, kteří byli ještě před létem o hlavu menší, ji o hlavu přerostli, pochopila, že už to „začíná být nebezpečné“, a v necelých šestnácti odešla do zámoří hrát mezi holky. Hokejově se zdokonalila, naučila se starat sama o sebe, propracovala se až ke stipendiu na Colgate University.
Loni tu promovala v bakalářském oboru pedagogika, teď studuje dějiny na tom magisterském. Baví ji evropské dějiny, obzvlášť I. a II. světová válka. „Holky z týmu si dělají srandu, že je to to poslední, co by řekly, že by mě bralo a v čem bych mohla být dobrá,“ usměje se Kaltounková.
Ale jí coby Evropanku fascinuje americký pohled a výklad evropských dějin. Častokrát kvůli tomu volá i rodičům, aby probrala zase jejich interpretaci a mohla porovnávat. „Udělám si svůj vlastní obrázek a kolikrát je to docela vtipné.“
MS v hokeji žen 2025
Zatímco na MS v hokeji mužů 2025 budou Češi obhajovat první místo, na již 24. ročníku mistrovství světa v hokeji žen český výběr útočí na návrat na medailové pozice. Šampionát hokejistek se koná v termínu od 9. do 20. dubna 2025 v Českých Budějovicích.
Jednou z ní může být i americká učitelka, ale ještě je před ní velká hokejová kariéra. V zámořské NCAA končí, čeká ji draft do profesionální ženské ligy PWHL, kde jí kupříkladu v žebříčku respektovaného The Hockey News předpovídají druhou pozici. „Trenérům volali manažeři, občas si přečtu, na jakém místě bych mohla být. Ta liga mě hodně láká, slýchám, že je to na jiné úrovni, a byla by pocta, kdybych se dostala do nějakého týmu. Budu ráda za jakoukoliv šanci. Přístup je tam jiný a i plat se zlepšuje.“
Právě teď na světovém šampionátu může ukázat, jak obstojí v konkurenci už etablovaných hráček z PWHL. Ale nejspíš mnohem důležitější pro ni i její rodinu je, že nastupuje v reprezentačním dresu.
Chce se zvolat: Konečně!
