Šťastný Pastrňák: Emoce po gólu byly velké, Jágrovi jsem nevěřil. Na MS přijel, přestože měl jít na operaci kyčle

Co se vám honí hlavou?

Jsem pyšný a šťastný! Jsem moc rád, že jsme to zvládli. Jsem hrdý na kluky, protože jsme tady měli neskutečnou partu. Po mém příjezdu to pro mě i Zachiče udělali strašně jednoduché, abychom mezi ně zapadli. Na zlatou medaili jsme dlouho čekali a nemohla přijít v lepší čas než u nás doma. Jak pro nás, tak pro fanoušky v hledišti, kteří vytvářeli neskutečnou atmosféru.

Vaše premiérová trefa na turnaji přišla v ten nejlepší moment, že?

(směje se) Byl to vyrovnaný zápas, přáli bychom si trochu klidnější průběh. Ale takové je finále. Nakonec rozhodl signál z buly a jsem rád, že vyšel.

A pak už jste při oslavě klekl na kolena a dojel po nich až ke středové čáře.

Myslel jsem, že se po gólu na kolena v životě nedostanu, ale ty emoce byly tak velké… Ani nevím, že v sobě tak velké emoce mám, abych takhle slavil gól.

A pak už jste mával na tribunu. Snoubence Rebece?

Celé rodině. Jsem tak šťastný, že jsem se jim mohl ukázat naživo, aby mě doma v Česku viděli na vlastní oči. Ani jsem nevěděl, kde sedí, tak jsem to jenom tipnul. A oni tam nakonec, podle mě, ani neseděli (směje se). Vůbec mi je nešlo najít, to se mi povedlo až na konci zápasu.

Zaznamenal jste před finále slova Jaromíra Jágra o tom, že věří, že finále rozhodnete právě vy?

Zahlédl jsem to, ale moc jsem tomu nevěřil.

Jaký je to pocit rozhodnout finále MS?

I čtvrtfinále bylo o jednom gólu. Se Švédy jsme prohrávali 0:1 a 1:2, což je strašně těžké, ale kluci vždycky měli odpověď. Měli jsme tady neskutečný tým a partu, kterou dali kluci dohromady. Přišel jsem do nového systému a k novému trenérovi (Rulíkovi), kterého jsem neznal, a trošku mi trvalo si na systém zvyknout. Jako všichni jsem mu ale věřil a podřídil jsem se. Góly sice ode mě nepřicházely, ale nad tím jsem vůbec nepřemýšlel.

Přijel jste na světový šampionát zdravotně fit?

Ne, mám kyčel. Uvidíme, jak to dopadne. Před mistrovstvím mi bylo řečeno, že určitě budu muset jít na operaci. Ale co tady se mnou předvedl pan profesor Kolář… Patří mu velký dík, takhle dobře jsem se necítil osm měsíců. Nevím, co má za magické ruce, ale fakt se mi už dlouho nebruslilo tak dobře jako na MS.

Operace vám pořád hrozí?

Uvidíme. Pan Kolář říká, že ne, tak mu budu věřit.

Před sezonou jste říkal, že chcete buď Stanley Cup, nebo titul mistra světa. Jste šťastný, že se vám přání splnilo?

Řekl bych to teď zase stejně. Jsem moc rád, že jedno z toho vyšlo. Teď si to pořádně užiju a oslavím. Fakt jsem na tenhle tým strašně pyšný. Bylo neskutečné, jak jsme bojovali jeden za druhého. Musím zmínit Jana Ščotku, který nehrál celý turnaj a dneska musel nastoupit do takového zápasu. Fakt jsem na něj pyšný, už je to naše třetí společná medaile. Navzájem jsme si všichni pomohli.

Dneska Baník, jehož jste velký fandou, oslavil…

(skočí do řeči a křičí) Baník v Konferenční lize, super! Sledoval jsem to, vím to! Dvě červené, 6:0. Výborně!