Příští MS v Česku v letech 2031 až 2033. Brno by ale mohlo vypomoct Slovensku v roce 2029

Bývával cyklus jednou za devět až deset let. Z toho ale teď vypadlo Rusko a Bělorusko. Některé země nejsou zase tak finančně silné, aby připravily mistrovství. Třeba Norsko. I Dánsko jde příští rok do kooperace se Švédskem. Máme dána pořadatelství do roku 2028, o roce 2029 uvažují Slováci a Británie. Následuje rok 2030, který je problematický, protože je olympiáda. To velké a silné země MS moc nechtějí, protože sůl a pepř šampionátu jsou hráči NHL. Takže se asi reálně můžeme bavit o roku 2031, 2032 či 2033, kdy bude chtít český svaz s novou dokončenou arénou v Brně o turnaj usilovat.

Debatovat můžeme všechno. Je pak otázka, jestli se trošku nedehonestuje to unikátní organizátorské české prostředí. Jedno z těch měst pak nemá finálový víkend. Ale už jsme se taky bavili o kvalitě mistrovství a delším plánu. U tenisu jsme zvyklí, že máme každý rok Roland Garros, Wimbledon… A v hokeji je pro kteréhokoliv organizátora složité připravit celý rozpočet, protože šampionát dostanete pět let předem. Posledního dva a půl roku rostou náklady, jsou tu hrozby pandemie, teroristických útoků, proti kterým se nedá pojistit. Pro menší organizátory je hodně složité tomu čelit a vše financovat. Možná přijde doba, kdy budeme diskutovat o kostře turnajů, o které by se postaraly velké hokejové státy. Můžeme se bavit o Němcích, Švýcarech, Švédech, Finech, nás. Ty tradiční země, které jsou trošku lokomotivou IIHF.

Hodně narůstají požadavky na vysílatele, na technologické zabezpečení arén a televizních studií. Na to, že mistrovství se dneska nestává jen eventem pro diváky v aréně, ale hlavní je, aby to mělo globální přesah. Organizátor se musí přizpůsobit tomu, že dělá televizní zábavu. A arény, které jsou 20, 30, 40 let staré, na to nemají připravenou infrastrukturu. A přináší to enormní náklady. Pro nás je obrovský kompliment, že na kongresu při závěrečné řeči Švédové s dánskými kolegy (pořadatelé MS 2025) řekli, že to po nás budou mít těžké.

V roce 2015 jsme po šampionátu požádali KPMG, aby nám udělala studii ekonomických dopadů mistrovství světa. Tenkrát to bylo 1,3 miliardy do státního rozpočtu. Vzhledem k inflaci a růstu cen budeme určitě výš. Nechci ale střílet číslo od boku. Musíme diskutovat i ve veřejném prostoru, že když pořádáte velké mezinárodní akce, má to nesmírný dopad nejen pro zábavu fanoušků, ale i na ekonomiku obou pořadatelských měst a regionů. A samozřejmě i pro celý stát, protože výběry daní jsou obrovské. Je škoda, že jsme při přípravách narazili na politické názory, že by to nemělo být podporováno, protože to může vydělat peníze, a že by se měly podporovat jen akce, které negenerují žádný zisk. Já si myslím, že bychom měli oddělit výjimečné akce, které přinesou Česku i významné finanční prostředky.

Celá příprava šampionátu trvala vícero let. V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, Evropa čelila energetické, plynové krizi, inflaci a všem vnějším vlivům. A já jsem si říkal, že nevíme, jestli za dva roky si rodiny budou moct dovolit kupovat denní balíčky a v jaké cenové rovině. Svět kolem nás je křehký. Momenty jako tragédie na Filozofické fakultě UK, napadení Izraele, atentát na slovenského premiéra. To všechno může mít fundamentální dopad na chování fanoušků nebo chuť navštívit mistrovství světa. Ale ani v nejdivočejších snech jsme nečekali, že bychom se mohli dostat na taková čísla. Chceme moc poděkovat všem fandům, protože atmosféra zápasů Rakousko–Norsko nebo Dánsko–Finsko byla geniální. Všichni z toho byli úplně unešení.

To je vždycky noční můra každého organizátora. Pokud domácí tým není závěrečný víkend ve hře, tak frustrace a zklamání jsou obrovské. My jsme asi všichni byli nejvíc nervózní při čtvrtfinálovém zápase s USA. V tu chvíli by se zápasy bez českého a slovenského týmu určitě nedoprodávaly. To je trošku výzva šampionátu, že pak ty zápasy přicházejí rychle za sebou a pak už je třeba drahé pro fanoušky narychlo někam přiletět. Jednoznačně je to trošku hollywoodský konec. To, co se těm klukům povedlo na ledě, tak odšpuntovali obrovskou radost a euforii fandů.

Neskutečně pomohl příjezd tří hráčů - Pastrňáka, Zachy a Nečase. Protože jako každé mistrovství světa byly první zápasy hodně nervózní, upracované, začínáte proti těm zataženým obranám. Bylo vidět, že tým hledá první kreativní lajnu. Ten příjezd byl zlomový. Pasta je sluníčko do týmu, vždycky to rozzáří svojí pozitivitou. Absolutně smekám klobouk před Lukášem Dostálem, protože ten byl ledově klidný a podržel tým v haškovsko-vokounovském stylu.