Při zlatém šampionátu čistil led Jágrovi a spol. Teď po titulu sahá český Němec Kahun sám

Byl to dokonalý šturm šlapajícího mančaftu, který prokázal, v jakém je teď laufu. A stejně jako češtinu dokáže okořenit nějaké to slůvko německého původu, tak pro změnu německý hokej už nějakou tu dekádu umí okořenit hráč z českými kořeny, poslední roky právě Kahun. Jeho příběh se v mnohém podobá tomu Švýcara Roberta Mayera, o němž jsme na Sport.cz psali po nedělní české porážce.

Také Kahun se narodil v Česku, do čtyř let žil s rodiči v Plané u Mariánských Lázní. Pak ale přišel jejich rozvod, maminka se znovu provdala do Německa, kde Dominikovi stačil rok ve školce, aby k jeho dobré češtině přibylo i šprechtění v němčině.

Nicméně pravidelně jezdil za tátou, v Česku hrával hokej. A když jsme spolu před pěti lety na šampionátu v Dánsku dělali o jeho českých kořenech rozhovor, přiznal: „Vždycky jsem fandil Čechům. Bydlí tam táta, babičky, mám tam i strejdy. Ale žiju v Německu a vše kolem mě bylo německé, a tak jsem nikdy neuvažoval, že bych ho nereprezentoval."

Když mu bylo dvanáct, odešel z domu za hokejem do Mannheimu. Podobně jako je tomu v kanadských juniorkách tu bydlel u cizí rodiny, častokrát brečel do peřin, ale už coby klučina toužil po úspěchu. „Hokeji jsem dost obětoval." Za odměnu se v patnácti stal členem úklidové čety, která v Mannheimu při světovém šampionátu uklízela led. On vždycky prosil o služby při českých zápasech, aby mohl zblízka sledovat muže, jenž mu visel v pokoji na plakátu – Jaromíra Jágra.

Když mi před pěti lety tento příběh vyprávěl, zmínil také fakt, že je coby uklízeč zachycen na jedné fotce, kdy těsně u něj slaví gól Tomáš Rolinek, který v duelu s Lotyšskem dvakrát skóroval v oslabení.

Český tým to tehdy dotáhl až ke zlatu, teď po něm sahá také Kahun, jenž z kluka vyrostl v hráče se slušným hokejovým životopisem. Byl součástí stříbrného zázraku na olympiádě v Koreji, následně mu otevřela brány také NHL. A teď je před ním velké finále.

Přitom německý tým začal turnaj třemi porážky proti silným sokům, vždy o gól. Pak ale Němci nasadili mód play off a už jen vítězí, což odnesli ve čtvrtfinále Švýcaři, v semifinálovém prodloužení i Američané. Německo tak má po 70 letech jistou medaili ze světového šampionátu. „Když jsem hrál jako dítě na ulici, vždycky to bylo pro mě mistrovství světa a vždycky to bylo finále proti Kanadě," řekl Kahun po zápase Radiožurnálu.

Tak v neděli to bude skutečnost!