Článek
Rozhodně ale nemůžu říct, že by mě výkon českého národního týmu zklamal, ale myslím si, že jsme nebyli nachystaní na to, jak Lotyši vstoupí do zápasu. Nebývá to u nich zvykem, ale šli do toho opravdu hodně aktivně a bylo to dané tím, že první dva zápasy prohráli. Věděli, že za každou cenu musí bodovat, aby se nějakým způsobem naladili do dalšího průběhu turnaje. Dali do toho tisíc procent.
To, že Lotyšům jde opravdu o hodně, bylo znát od začátku. Vstoupili do toho mnohem lépe a daleko svižnějším tempem. Navíc měli mnohem lepší pohyb. Český tým se z této herní pasáže těžko oklepával a marně hledal cestu ven. Byť mu v tom trochu pomohl první gól, díky kterému se dostal zpět do zápasu.
Nakonec ale rozhodovala chuť a touha po vítězství. A i když se nám nakonec povedlo zkrotit lotyšské tempo, tak to v konečném důsledku nakonec nestačilo. Když to vezmu celkově, tak jsme lepší nebyli. I proto můžeme být rádi, že je pro nás bod dostačující. Lotyši navíc byli doma, byli hnaní fantastickým publikem, což jim také pomohlo.
Trenéři navíc museli před zápasem reagovat na absenci Filipa Chytila, který dnes národním týmu obrovsky chyběl. Co jsem měl možnost ho sledovat, tak je to velmi dobrý hráč se skvělým pohybem. Vstup do šampionátu se mu povedl, a pak bohužel přišlo zranění. Byl to zásah do sestavy. Nicméně to není omluva v tom, že jsme na Lotyše nestačili a s jejich tempem jsme měli celý zápas velké problémy.
Sám jsem se před zápasem divil i tomu, proč ještě v brankovišti nedostal šanci Karel Vejmelka. Netuším, jestli třeba Karel nemá nějaké drobné zranění, nebo podobně. Je to ale rozhodnutí trenérů a kouče brankářů Zdeňka Orcta. Oni vědí, co dělají. S gólmany pak pracují podle nejlepšího vědomí a svědomí.
Dnešní porážka ale rozhodně nejde vůbec na vrub gólmana. Stěžejní byl nezachycený úvod duelu, ve kterém jsme nestíhali lotyšský nástup.
Tomáš Vlasák
S národním týmem byl u zlatého hattricku na světových šampionátech v letech 1999 až 2001. Za reprezentaci odehrál bývalý vynikající útočník 135 zápasů, v nichž vstřelil 43 gólů. Zahrál si i na Světovém poháru 2004, kde Češi došli až do semifinále. Je šampionem ruské Superligy s Omskem, v domácí extralize vybojoval mistrovský titul s Plzní. Vyzkoušel si nejvyšší soutěž ve Finsku, Švédsku, Rusku i Švýcarsku, v NHL má na svém kontě 10 utkání za Los Angeles. Devět let zastával pozici sportovního manažera v Plzni, od příští sezony bude stejnou funkci vykonávat v Mladé Boleslavi.