Nové tváře bojují o MS. Loni to ode mě nebyl jen záblesk, říká Reichel. Kučeříka si v Kometě nedobírají

„Nikdo si mě nedobírá za to, že je Kometa ve finále zrovna teď. S některými kluky jsem v kontaktu a povzbuzuju je. Jde o krásnou cestu a myslím, že kluci mají velkou šanci dojít až do vítězného konce, jak by si přáli oni i celý Jihomoravský kraj. Přeju jim to,“ říká třiadvacetiletý rodák z Kyjova na Hodonínsku, jemuž sezona taky nekončí.

Kučeřík se v úterý společně s útočníkem Kristianem Reichelem připojil k národnímu týmu, jenž se chystá na světový šampionát na přípravném kempu ve Znojmě.

Mladý bek si rok ve Finsku pochvaluje. „Byl plný nových zkušeností, zážitků a poznatků, celkově přínosný. Přestup do Finska je krokem, který mě posune zas dál. Jsem rád, že jsem šel touto cestou,“ podotýká třiadvacetiletý zadák, jenž ve Finsku bude pokračovat, ovšem měl by změnit adresu. Namířeno má do Ilvesu Tampere.

Nyní se ale soustředí na reprezentaci, která se tento týden připravuje ve Znojmě a podstoupí dvojzápas s Rakouskem. Nejprve ve čtvrtek na jihu Moravy a v sobotu v Linci.

„Bylo hrozně super přidat se znovu k týmu. Za příležitost jsem rád a udělám maximum. Je super, že jsme se sešli ve Znojmě, což je blízko domů. Přijede rodina, kterou jsem za ten rok moc neviděl, třeba rodiče byli u mě ve Finsku jen jednou,“ zmiňuje Kučeřík.

Ten hodlá zabojovat o svou premiérovou účast na světovém šampionátu, který od 9. května hostí švédský Stockholm a dánský Herning. „Startovní čára je pro všechny stejná a každý uděláme maximum, abychom svou šanci zhodnotili,“ říká mladý bek.

O svůj debut na šampionátu a navázaní na svého slavného otce Roberta se chce porvat i Kristian Reichel, jenž má za sebou premiérovou sezonu v Evropě po návratu ze zámoří. V německém Mannheimu si zahrál semifinále, v němž jeho tým podlehl 0:4 na zápasy Eisbärenu Berlín.

„Není to úspěch ani neúspěch. Doufám, že jsme ale touto sezonou vybudovali něco nového. Pozvánka do reprezentace je příjemná a budu tady hrát o každý zápas,“ říká šestadvacetiletý forvard, jenž má na západě Německa smlouvu ještě na dva roky.

V Mannheimu patří mezi stěžejní hráče. „Jsem spokojený, že se povedlo navázat na minulou sezonu a dokázat, že nebyla jen záblesk (Reichel zažil na farmě Winninpegu v Manitobě bodově nejpovedenější sezonu v zámoří – pozn. red.). Pozvánka do nároďáku potěší a je to motivace pro další práci,“ zmiňuje Reichel.

Premiéru v reprezentaci si šestadvacetiletý centr odbyl na únorových Švédských hrách, na účast na světovém šampionátu zatím nemyslí.

„Motivaci dostat se na mistrovství světa mám, ale je to až za skoro čtyři týdny, takže jde o dlouhou dobu. Přemýšlet teď nad šampionátem nemá smysl, chci se co nejvíc soustředit na nejbližší zápasy a pokusím se co nejvíc pomoct,“ podotkl litvínovský rodák.

A právě situaci svého severočeského mateřského klubu stále sleduje, na konci března skončil po vyřazení z předkola play off s Třincem trenérský tým, jehož součástí byl i Reichelův otec Robert.

„Samozřejmě jsem se o tom s tátou bavil a zákulisní informace mám. Nepřísluší mi to komentovat. Škoda ale, že nepokračují. Litvínov měl dvě dobré sezony. Co vím, tak si trenéři sedli s hráči. Vedení se ale rozhodlo jinak a každý to musí respektovat,“ uzavírá Reichel.