Článek
„Koukám hlavně na Čechy a Slováky, ale zatím jen tak po očku. Turnaj je teprve na začátku, to důležité přijde až ve čtvrtfinále," řekl Vůjtek, jenž den před narozeninami nevynechal tenis a na rozhovor pro Sport.cz si vyčlenil druhou přestávku utkání Slovenska proti Kanadě (1:5).
Jak se udržujete v kondici?
Tenisem, dvakrát týdně chodím hrát s kamarády, kteří jsou už taky v penzi jako já. Ten mi dělá teď v důchodu velkou radost. Uděláme si žízeň na pivo a u něj se podíváme na nějaký sportovní tenisový, fotbalový nebo hokejový zápas. A když zrovna nehraju, tak se udržuju v kondici na našem pozemku, kde je potřeba sem tam něco udělat. Ale kutil nejsem. Nebo spíše jen takový lehký, protože něco i zkazím.
Čeká vás velká oslava? Přijedou kamarádi, bývalí kolegové z hokeje?
Vůbec ne, já už jsem oslavy zabalil. Říkal jsem, že sedmdesátka byla poslední a končím. Teď už jen v kruhu rodinném, případně nejbližších známých u jednoho většího stolu.
V den vašich 75. narozenin hraje český národní tým třetí utkání na světovém šampionátu ve Finsku proti Rakousku. Oslavíme vaše narozeniny vítězstvím?
Doufejme. Dívám se, ale jen tak na jedno oko zatím. Turnaj je teprve na začátku, to důležité přijde až ve čtvrtfinále.
Kamarádi z tenisu se na váš tip jistě ptají, jak si myslíte, že uspějeme pod finským trenérem Kari Jalonenem?
Zatím to vypadá, že máme lepší šance, než jak hrajeme. (smích) Ale ne, mančaft máme jeden z nejlepších za poslední roky, pokud není vůbec nejlepší. Kdyby se povedlo, aby přijeli ještě další kluci z NHL, tak ta naděje na úspěch tady je. Kempný už je na cestě, zbývají dvě volná místa, volný je Pastrňák z Bostonu, teď už i Faksa z Dallasu. Trenéři ta dvě místa určitě zaplní hráči z NHL.
Výkony českého týmu se vám zatím nepozdávají?
Červenka hraje dobře, je tam David Krejčí. K tomu zkušení obránci, které jsem před šesti lety vzal do týmu jako nováčky. Teď jsou to vyzrálí hokejisté. Zásadní otázkou asi je, zda trenéři vsadili na správné brankáře, kteří dokáží podat špičkové výkony. Uvidíme, nechci to nijak hodnotit, máme hodně skvělých brankářů a je velmi těžké vybrat na koho vsadit.
Šance na úspěch se nejen Česku zvýšily tím, že na šampionátu chybí Rusko, viďte?
Samozřejmě. Rusové vždy hráli o medaile, takže jeden z hlavních adeptů na titul na turnaji vůbec není. Ta šance získat některou z medailí je tímto pro ostatní daleko větší.
Vy jste v Rusku dlouho trénoval, jak jste přijal rozhodnutí vyřadit Rusko a Bělorusko ze světového sportovního dění?
Je to politické rozhodnutí a já se do politiky nechci plést. Po sportovní stránce je to samozřejmě ztráta.
Rozumíte tomu, proč Rusko a Bělorusko na šampionátu chybí?
Opravdu se nechci pouštět do politických debat. Sportovci z těchto zemí doplatili na vpád Ruska na Ukrajinu. Myslím, že všichni chápou, že tato souvislost tu prostě je.
Může Kari Jalonen zvýšit šance českého týmu na vytoužený medailový úspěch?
Já tomu, že přišel, celkem fandím. Naši trenéři, tedy ti, co byli k mání nebo které k tomu pustili, to zkusili a úspěchy nebyly. Kari je trenér, který má mezinárodní zkušenosti, trénoval i český tým v KHL (Lev Praha) a myslím si, že pohled zvenku může být přínosný. Uvidíme, myslím že stojí za to to zkusit. Určitě bude mít u hráčů větší respekt než naši trenéři. Ale jestli to pomůže k lepšímu výkonu, to si nejsem tak úplně jistý. Mladší trenéři propagovali, že moderní hokej je jen o tom napadat a napadat. Jalonen začal více bránit, za což nás staré trenéry mladá trenérská obec kritizovala, a všem se to líbí.
Nedozrál už k národnímu týmu Václav Varaďa, který dokázal v Třinci získat tři mistrovské tituly v řadě?
No, akorát on nehraje ten moderní hokej, ale zaňdoura. (smích) To jsme chtěli i my staří trenéři. Dopředu na sto a dozadu na sto dvacet procent. Takovou taktiku jsme razili a on to razí také. Kdo mu nezahraje dozadu, ten sedí. On se ten gól téměř vždy nějaký dá, ale nesmí se čtyři dostat. To už se pak těžko dohání. Český hokej měl vždy úspěch díky té naší „vyčůranosti" a tím že jsme vycházeli z obrany, kterou zajišťoval skvělý brankář. Více nám to sedí. Velké bitvy s Ruskem jsme nevyhrávali nátlakovým hokejem.
Sledoval jste třineckou mistrovskou sérii?
Samozřejmě. Venca Varaďa k tomu měl ideální podmínky. Na druhou stranu je třeba říct, že i jiné týmy je mají, třeba Sparta, a nejsou schopni docílit toho, co Třinec. Není to jen o možnostech. Podmínky k tomu musí být a k nim je třeba přidat poctivou práci.
Překvapilo vás, že Václav Varaďa na vrcholu Třinec opustil?
Já jsem vždy razil teorii, že trenér by měl do tří let od týmu odejít a má to zkusit jinde. A pak se třeba zase za dva roky vrátit. Venca byl v Třinci už pět let, s hráčskou kariérou možná i deset. Pro jeho rozvoj asi bude lepší, když zkusí něco jiného. Jen si nejsem jistý, zda to měl dobře promyšlené podle těch zpráv, co teď jsou. Nevím, kde se upíchne, ale přál bych mu klub, který má podobné zázemí jako Třinec. A aby byl v dalším týmu stejně úspěšný.
Vítkovice to zřejmě nebudou...
...to ne. (smích)
Těšilo vás, jak se Vítkovice pod Milošem Holaňem prezentovaly?
Byl to posun. Na to, jaký měly kádr a jaké měly problémy v sezoně, kdy se jim klíčoví hráči jako Roberts Bukarts, nebo na konci Roman Polák zranili, obstály velmi dobře. Jejich výkony byly dobré, porazili v předkole silnou Olomouc s Davidem Krejčím a vzdorovaly i Třinci. I když prohrály nula čtyři, byly všechny ty zápasy velice těsné a bojovné až do konce.
Vy jste Miloše Holaně kdysi do Vítkovic přivedl jako svého asistenta. Jste v kontaktu? Radíte mu ještě?
Už ne. Miloš od té doby prošel dlouho cestu několika soutěžemi v Evropě. Hodně se tam naučil a nyní začíná působit jako trenér, který má velký přehled a teď i zkušenosti. Proto mu nemusím radit. Sem tam se potkáme, sedneme si a pokecáme i o hokeji, ale nedávám už žádné rady. Už ne. (smích)
