Článek
"Loni z toho byla nějaká kauza. Ale já to říkám vždycky, že cíl má být jasný a s ním tam musíte jet. Krůčky jsou k tomu postupné, ovšem hlava musí být nastavená od začátku. Když se zeptáte dalších dvaceti kluků vedle mě, řeknou to samé," praví 26letý útočník.
Stál na letišti, byly na něj namířené kamery i diktafony žurnalistů, protože ve středu ráno se oficiálně (stejně jako pár dalších posil z NHL) připojil k reprezentaci, se kterou hokejový snajpr vyrazil na Švédské hry, poslední generálku před šampionátem ve Finsku. A ač nominace ještě není oficiálně stvrzena, jeho mistrovství jen těžko mine. "Jsem strašně natěšený, že tu mohu být. Mám tu největší chuť. Fakt jako," ujistí novináře. "A jsem rád, že mohu týmu pomoct."
Má za sebou tuze trnitou a bolavou sezonu. Zranil se v létě hned při prvním přípravném tréninku Detroitu, následovala operace ramene, se kterým laboroval už roky, a pak téměř půlroční rehabilitace. „Nebyl to příjemný začátek, ale takový je hokej a já jsem se s tím nějak srovnal. Samozřejmě když to trvá takovou dobu, tak nějaké černé myšlenky padly. Ale doktoři i všichni lidi kolem odvedli v Detroitu výbornou práci. Drželi mě nad vodou, pomohli mi mentálně i fyzicky a já se z toho dostal," vypráví.
Až skoro do půlky března jen hleděl na spoluhráče z tribuny, což ho sžíralo i deptalo. Hned v prvním zápase po návratu však dal gól, když překonal Karla Vejmelku v brance Arizony, se kterým se symbolicky teď sešel v nároďáku. Do konce sezony stihl v 26 duelech nastřádat 13 branek a šest asistencí. A jeho spoluhráč z Red Wings Sam Gagner dokonce pochvalně prohlásil: "Jakub je kluk, který dokáže dát gól téměř z ničeho."
Vrána se usměje. "Poslouchá se to dobře. Odmala jsem střelec, a tak snad nějaké góly dávat umím. Byť jak jsem dlouho nehrál, jen koukal na kluky, bylo to nepříjemné a já se vlastně chvíli bál, jestli to fakt ještě umím. Nicméně o to víc jsem se těšil na led."
Loni to na šampionátu mezi ním a Pešánem haprovalo, kouč mu dokonce chtěl přistřihnout křídla a nechat při jednom mači jen na tribuně. Teď je tu jiný kouč, Fin Kari Jalonen, který v podobném duchu jako Vrána už při své inauguraci mluvil o tom, že na turnaj do Tampere jede pro zlato. Že o jiném cíli prostě nemá smysl mluvit. "Je dobré slyšet, že je trenér takto pozitivně nastavený. Že už od začátku kouká na turnaj takto," chválí si Vrána.
Když si uvědomíte, že ve čtvrtek proti Švédsku (začátek 19.00) nastoupí teprve ke svému 27. zápasu v této sezoně, je optikou NHL teprve na jejím počátku. Tak snad "natěšenost", sílu a střelecký um prokáže na šampionátu, o kterém se už zase nahlas smí říkat, aby skončil zlatem.
Snová sezona Karla Vejmelky. Bude brankář Arizony jedničkou i v hokejové reprezentaci?
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
