Krejčího i Pastrňáka zbytečná vyloučení mrzela. Ale oba mají právo na chyby, řekl Zábranský

Tampere (Od našeho zpravodaje) - Že by do hráčů pumpovali odhodlání, motivovali je a chtěli, aby teď vystoupil nějaký lídr, který tým poblázní v zápase o bronz? Ne!

"Pokud bychom měli motivovat někoho, aby hrál o medaili, aby bojoval, tak to by bylo špatně," míní Zábranský. "My jako trenéři uděláme maximum, abychom klukům nachystali recept na Ameriku. Ta hraje na čtyři beky, musíme tedy hrát agresivně."

Jak tedy využít zdecimované americké defenzívy. Zábranský vidí slušnou šanci během druhé třetiny, kdy týmy mají vzdálenější střídačky a není lehké posílat na led čerstvé síly. "Musíme dostat beky pod tlak. A kdybychom je zamkli v pásmu, chytře prostřídali, je to příležitost."

Když se Zábranský vrátil k nepovedenému semifinále s Kanadou, označil samozřejmě za kruciální tři a půl minuty ve druhé třetině, kdy tým třikrát inkasoval. "Vyloučení byla zbytečná, to je fakt. Pak už jsme tahali za kratší konec a Kanada měla zápas ve svých rukách. Byla dominantní. Ty tři a půl minuty bych nejraději vymazal," uvedl asistent.

Dva osudové fauly přitom udělali ti nejzkušenější, Davidové Pastrňák a Krejčí. "Chtěl bych se kluků zastat. Asi málokdo, kdo to na ledě nezažil, si dokáže představit ten stres a mentální nastavení v tak těžkých zápasech. Člověk může zkratovat a může udělat něco, co by třeba v běžných zápasech v základní části neudělal. Stalo se. Oba Davidové ten mančaft táhli celou dobu, mají právo na chyby, chybovat je lidské. Oba to hrozně mrzelo, sami se k tomu také vyjádřili, kluci si k tomu řekli v šatně svoje," řekl Zábranský.

Tým USA v posledních letech dokazuje, že i bronz je pro něj motivací - Američané hráli od roku 2013 zápas o třetí místo už pětkrát a čtyřikrát byli úspěšní. Česko od roku 2014 naopak neuspělo ani jednou ze tří pokusů.