Článek
„Vím, že Sparta ode mě má velká očekávání, která chci stoprocentně naplnit," hlásí písecký rodák v rozhovoru pro klubový web.
Uplynulá sezona pro něj přitom začala hodně černým scénářem. Po operaci kolena se nestihl dát do startu ročníku zdravotně do kupy, za Jekatěrinburg odchytal jen úvodní duel KHL a v polovině září se obě strany dohodly na předčasném ukončení spolupráce. Sám Kovář v té době nevěděl, jestli jde jen o dočasnou pauzu, nebo o konce kariéry.
Zdravotní stav někdejšího gólmana Českých Budějovic a majitele dvou bronzů z MS se však zlepšil, takže v lednu sáhl po nabídce Curychu. A koleno drží i po náročném zápřahu v posledních měsících.
„Musím zaklepat, ale snad ano. Vydrželo perfektně celou druhou polovinu sezony, dva měsíce jsem nastupoval téměř ob den. Problém byl v tom, že si v Rusku nezvyklo na námahu příliš brzo po operaci, potřebovalo více času. Teď se cítím skvěle, stejně jako dříve," pochvaluje si Kovář.
Štace v Curychu mu sedla dokonale. Mužstvo dotáhl až do finále proti Zugu, nad kterým dokonce vedl už 3:0 na zápasy. Ani to ale k titulu nestačilo, z něho se naopak radoval jeho o rok mladší bratr, útočník Jan.
Jakub Kovář.
„Zklamání ještě nevyprchalo, což už asi nikdy. Nechodím doma se slzami v očích, ale mrzí mě, že jsem byl blízko svému prvnímu titulu, který jsem nechal ležet," posteskl si Jakub Kovář, jenž měl ve vyřazovacích bojích úspěšnost zákroků 93,76 procenta, průměr 1,83 obdržené branky na zápas a dvakrát udržel čisté konto. Lepšími čísly disponoval jen Leonardo Genoni z týmu šampionů.
Kovářovi v Curychu sedl i zkušený švédský trenér Rikard Grönborg, jenž ve své kariéře dovedl reprezentaci Tří korunek mimo jiné hned ke třem titulům mistrů světa.
„Hodně jsme se bavili. Nejen o našem týmu, ale o celém hokeji. Navázali jsme dost přátelský vztah. Dokonce jsem ho doporučil, když se hledal zahraniční trenér pro (český) národní tým. On sám projevil o místo zájem, tak jsem poslal číslo na svaz," překvapil Kovář. Jeho nabídku nakonec tuzemská generalita nevyslyšela a nástupcem Filipa Pešána zvolila Fina Kariho Jalonena.
V Curychu českému gólmanovi nabízeli prodloužení kontraktu, ovšem neúspěšně. „Curych o mě hodně stál, ale už jsem měl podepsáno se Spartou a chtěl se vrátit domů. Syn v září nastupuje do školy, dojíždění do Česka by nepřipadalo v úvahu, takže i z tohoto pohledu je nejlepší doba na návrat. Sparta se mnou byla v kontaktu už od chvíle, kdy vyšly najevo moje problémy s kolenem. Rychle jsme se domluvili. Sami mi nabízeli pomoc, zachovali se ke mně skvěle," pochvaluje si.
V pražském klubu se těší na spolupráci s novým trenérem Pavlem Paterou. Čtyřnásobného mistra světa a olympijského šampiona z Nagana jako mladý kluk obdivoval. „Pavel Patera je moje dětství a hokejové začátky. Když jsem s bráchou celé mládí hráli hokej za barákem, existovali pro nás hlavně dva hokejisté - Procházka a Patera," vybavuje si starší z Kovářů.
„My jsme se ještě nepotkali, takže nechci být za někoho, kdo mu leze do zadku," usmívá se. „Díky Pavlu Paterovi jsem ale začal hokej milovat a moje první hokejové vzpomínky jsou na mistrovství světa ve Vídni 1996. Patera s Procházkou hráli ještě s Otou Vejvodou, a když se oznámil jeho příchod do Sparty, potěšilo mě, že si splním další hokejový sen," připouští Kovář.
Po náročné sezoně si nyní chce dát dva týdny volno, pak se vrhne do přípravy na novou sezonu. „Budu v Česku. Čekal jsem, jestli se neozvou z národního týmu. Myslím, že jsem měl sezonu, abych si mohl říct o pozvánku. Hovor ale nepřišel, takže si léto začnu plánovat až teď," uzavírá.
