Článek
"Kari je v mnoha směrech úspěšný trenér. Byl pro mě od začátku první volbu a těší mě, že rychle souhlasil. Hodně o tu práci stál, těší se na ni a už se v Praze zabydluje, proto mohl výkonný výbor projednávat můj návrh o týden dřív, než bylo původně v plánu," řekl generální manažer Petr Nedvěd. A sám Jalonen přidal: "Když jsem v Praze přistál, cítil jsem se, jako bych byl doma."
Ano, českým příznivcům se nejspíš nejvíc vryl do paměti během trenérského angažmá ve Lvu Praha, se kterým dokázal dojít až do finále KHL. O rok později pak stál v pražské O2 Areně znovu, tentokrát tu klopil oči smutně dolů, neboť Češi jeho Suomi, kterému velel ze střídačky, vyřadili ve čtvrtfinále domácího mistrovství světa. "Nyní doufám, že budeme mít nové, hezké společné vzpomínky po nadcházejícím mistrovství světa ve Finsku. Dělal jsem hokej osmnáct let jako hráč a takřka třicet let jako trenér. Je to má celoživotní vášeň."
A je to vskutku úspěšná vášeň. Coby statný centr roky hrával ve finské lize, odkud má čtyři tituly s TPS Turku. Patřil i do finské reprezentace a třeba na světovém šampionátu v roce 1989 byl společně s dalším triem Růžička, Bellows (Kan.) a Nilsson (Švéd.) nejproduktivnějším hráčem turnaje. Má také 37 zápasů v NHL, přičemž tři z nich si střihl za Edmonton v sezoně 83/84, která pro Oilers s Gretzkym, Kurrim i třeba Pouzarem skončila Stanley Cupem.
Nicméně zásadnější v hokejovém životopise vysokého muže s přísným pohledem a brýlemi jsou jeho trenérské štace. Začal v oblíbeném TPS, později vedl i Kärpät v rodném Oulu, které v té době bylo také častým útočištěm českým hokejistů - třeba Viktora Ujčíka, Michala Broše, Ondřeje Kratěny či Petra Tenkráta.
"Když jste v Oulu, tak začátek dobrý, je tam dlouhé babí léto. Pak přijde tma, měsíc a půl vás tam trápí polární noc. Jdete si po obědě lehnout a už je tma. Probudíte se, pořád tma, není z ní úniku. Na severu je dobré, že máte dost sněhu, takže když ho nasvítíte, vypadá všechno hezky. Ale celkově je stejně tma, ponurá a depresivní. To byla i Kariho nálada," popisoval pro deník Sport Michal Broš.
I výpovědi dalších hráčů popisují stejné rysy. Jalonen je přísný, tvrdý, po mnohých z hokejistů často šlape. Jenže když se přiblížilo play off, najednou jim dal volnost a z rázného "despoty" se v očích hráčů stával zábavný až kamarádský společník. Věděl, že v předchozích měsících do nich napumpoval systém, oni získali automatismy a teď v klíčové části sezony už by bylo kontraproduktivní je stresovat.
"S hráči uměl skvěle pracovat, dokázal je dobře motivovat. Ale mohu potvrdit, že byl opravdu přísný. Důsledně vyžadoval plnění pokynů a dodržování systému. V tom byl nesmlouvavý, ale myslím si, že to byl i základ těch úspěchů, kterých dosáhl. Vstřícný i přísný. Nejenom na hráče a na tým, ale i na celý realizační tým. Kladl na nás vysoké nároky a vyžadoval, aby všechno bylo tak, jak má," vzpomínal pro hokej.cz na Jalonena jeho někdejší trenérský asistent Václav Sýkora.
Přivézt zlato z mistrovství světa? V hokeji je možné všechno, říká Kari Jalonen
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
Je jasné, že u národního týmu bude muset přístup proměnit. Hráče si to nepřipravujete dlouhodobě a jejich kvality jsou mnohem vyšší než u klubového mančaftu. Jste tak spíše koučem, motivátorem, i když také ráznost se někdy hodí, jak dokazuje příklad Miloše Říhy, který v přípravě na světový šampionát 2019 slýchal nářky hráčů z NHL, že se trénuje až moc. On si stál za svým a turnaj ukázal, že to mělo smysl. Zároveň ale musí být spíš diplomat než trenérský diktátor, v něhož se můžete proměnit na klubové rovině.
"Hokej se mění, je jiný, než býval. O tom není pochyb. A i my se musíme trochu změnit. Zároveň chci ale zachovat českému hokeji jeho identitu. Chci se držet toho, co je českému hokeji vlastní. Češi jsou rychlí dobří bruslaři, šikovní hráči, ale rád bych do toho vnesl také něco navíc ze své strany. Jsou věci, které je třeba pozměnit a napravit, ale ta identita se bude rozhodně držet českého hokeje," uvedl Jalonen po nástupu.
Do jeho trenérského životopisu patří třeba dva tituly se švýcarským Bernem i stříbro z mistrovství světa s finskou reprezentací. I teď měl zůstávat ve službách Suomi a vést juniorskou dvacítku, leč když k němu přiletěla od jeho agenta zprostředkovaná nabídka, že by o něj stáli Češi u seniorského výběru, ve vteřině společné jednání odkýval. "Mluvil jsem s trenérem reprezentace Jukkou Jalonenem, ale i s generálními manažery A-týmu i mužstva do 20 let. Když se dozvěděli, že bych to rád ještě změnil a převzal místo finské dvacítky českou seniorskou reprezentaci, tak ihned říkali: 'Kari, tohle musíš vzít, takové nabídky přicházejí jednou za život'. A já jsem jim vděčný za to, že to takhle vnímají."
Své know-how, které má s juniorským hokejem, chce předávat také Čechům. Plánuje, že v létě vyrazí na dohrávaný šampionát dvacítek do Kanady, setkávat se chce pravidelně i s extraligovými kouči. Reprezentaci chce vštípit jasnou taktiku v podobě "herního plánu".
Pomůže českému hokeji léčba Finem?
Máme tady tři vynikající trenéry, popisuje Petr Nedvěd nový realizační tým u hokejové reprezentace
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
