Článek
Roman Červenka, dvojnásobný mistr světa.
Je to neskutečný pocit. Byl to těžký zápas, protože víte, že jste blízko. Tlak je obrovský, nechcete přijít o tu šanci, a třeba já jsem věděl, že pro mě už se nebude opakovat. Ano, tlak byl velký, ale zvládli jsme to.
Jaký to byl zápas?
Náročný. Bylo hrozné vedro a vy cítíte, že je to o jednom gólu. Lukáš Dostál byl neskutečný a pak se v pravou chvíli ukázal jeden hráč. Přesně, když jsme to potřebovali. Celý turnaj jsme hráli jako tým, i když přijeli kluci, tak tam pořád zůstala obětavost pro tým. A druhou důležitou věcí je, že jsme se zlepšovali. Samozřejmě to bylo tím, že přijeli skvělí hráči, ale drželi jsme ten level. V play off jsme navíc sehráli skvělé zápasy proti těžkým soupeřům.
Ano, od prvního zápasu s Finskem jste hráli sebevědomě.
My jsme nemluvili o velkých plánech, ale potichu jsme věřili, že můžeme zvládnout velké věci, že můžeme porazit každého. Každý další zápas byl pro nás nový test. Pak přiletěli kluci, skvěle zapadli do týmu. Dali týmu ještě větší jistotu a nikdo si nepřipouštěl, že v daný den play off by ten turnaj měl skončit. Nebo že bychom neměli hrát dnes (v neděli) večer, i když Švédi měli skvělý tým. O to je to pro nás cennější a taky ukázka, že když hrajete srdcem, máte skvělé hráče, všechno se sejde, tak turnaj můžete zvládnout.
Pomohly vám osobně zkušenosti z roku 2010?
Tehdy to bylo úplně jiné, tam se nedařilo. Tým nebyl tak silný. Teď jsme věděli, že tu sílu máme. Přehráli jsme Ameriku, Švédy, sebedůvěra v týmu byla. Ale pro mě bylo těžké, že jste hrozně blízko a hrajete finále doma. Tlak, i když si ho nepřipouštíte, je. Nechcete tu šanci propustit.
Syn je tady? Aby ho zítra pustili ve Švýcarsku do školy.
Je tady. Přijeli.
Bylo to proti Švýcarsku pro vás prestižní?
Nechtěl jsem se tam vracet, že mě porazili ve finále. Vždyť spoustu z hráčů znám. Švýcarsko mám rád, strávil jsem tam kus života, tak to prestižní trošku bylo. Porazili nás ve skupině, tohle byla odveta.
MS v hokeji 2025
88. ročník mistrovství světa v hokeji je na programu v termínu od 9. do 25. května 2025. Hostit jej bude Švédsko a Dánsko, konkrétně Stockholm a Herning. Zlatou medaili bude obhajovat česká reprezentace v čele s trenérem Radimem Rulíkem.
Jaké to bylo, když jste převzal pohár?
Ty emoce se nedají popsat. Celý zápas cítíte, že je to o jednom gólu. Když tam padne, tak je to euforie a necháte pak na ledě všechno. Jak padl gól, tak jsem věřil, že už to nemůžeme pustit. Všichni hráči si zaslouží velký respekt, protože jsme hráli jako tým.
Je to pro vás vrchol kariéry?
Záleží, v jaké části kariéry to dokážete. Spousta kluků toho má hodně před sebou. Ale vyhrát doma je pro mě speciální. Podpora lidí po celé dva týdny, tak to bylo neskutečné. I díky nim jsme ty zápasy zvládli otočit. Každé utkání bylo úžasné. I když jsme hráli proti Britům, tak jsme věděli, že je tady 17 18 tisíc lidí, což z vás vyndá maximum.
Jakub Voráček říkal, že jeho syn si hraje na Červenku.
To je divný, ale je to hezký.
Jste vzory pro ostatní.
Je to závazek, ale je potřeba říct, že je za tím spousta práce. Kemp byl dlouhý, a když někdo přijel, tak skvěle zapadl do týmu. Byl to pro mě speciální turnaj. Když jste součást kabiny, tak cítíte, že je tam vnitřní síla. Někdy tam je, někdy není. Ale letos tam prostě byla.
Cítil jste ji i po turnaji v Brně?
Věřit musíte vždycky. Taky jsme pár věcí v systému, když jsme přijeli do Prahy, upravili. Já jsem věřil. V Brně nás bylo hodně, nikdo nevěděl, kdo bude v týmu. A když jsme přijeli sem, tak si to sedlo. Věděli jsme, kdo co bude hrát. Šli jsme si za tím, což se dneska povedlo.
Lukáš Dostál…
Neskutečný. Neskutečný. V něm byla taková jistota! On si to zaslouží, jak pracuje. Jaký je to kluk, strašně mu to přeju. Bez něj bychom to nevyhráli.