Hrdina: Hokej za nás a dnes? Individuálně jsou teď hráči jinde

„Kluci jsou ale profíci a umějí se od tlaku oprostit, aby na ně neměl velký vliv. A Radim Rulík je zase velmi zkušený kouč, který už má něco za sebou. Ten už má za sebou i ten největší tlak,“ naráží Hrdina na nominaci na MS po brněnské generálce. „Když jsem tu tiskovou konferenci viděl, tak Radim na ní nebyl úplně ve své kůži, což je celkem pochopitelné,“ doplňuje 66letý Hrdina.

Současnému nároďáku by moc přál některou z medailí, ideálně zlato, jako se to povedlo v osmdesátém pátém jemu. „Vzpomínám na to moc rád. Když jsme hráli proti Sovětskému svazu, který měl skvělý tým s neuvěřitelnou první lajnou (Makarov, Larionov, Krutov – pozn. aut.), tak jsme byli schopní je ve finálové části porazit. Bylo to i díky fanouškům, kteří nás hnali dopředu. A úplně stejný pocit mám z lidí i letos,“ míní Hrdina.

„Český fanoušek je hodně hlasitý, není to jako v Kanadě a Americe, kde většinou moderátor zápasu musí fanoušky vyvolávat a dávat jim pokyny, co mají křičet,“ doplňuje.

Jinak se ale hokej podle trojnásobného vítěze Stanley Cupu za těch téměř 40 let zcela změnil. „Největší rozdíl je v rychlosti hry. A i individuálně jsou hráči trochu jinde, než jsme byli my. Hodně se změnila kvalita výstroje a holí, z těch dnešních to lítá o hodně rychleji,“ vyjmenovává Hrdina, kterého ale nemrzí, že nehraje v dnešní době.

„Líto mi to není, užil jsem si to po svém. Byli jsme šťastní, že jsme měli šanci sáhnout si na zlatou medaili. I my měli kolem sebe fanoušky, kteří chtěli naše podpisy a čekali na nás před halou a u hotelu, když jsme odjížděli na utkání. V tomhle směru to bylo dost podobné. Show kolem toho ale samozřejmě nebyla,“ uznává Hrdina.

Přestože už přes 30 let působí jako skaut – poslední čtvrtstoletí pro Dallas Stars –, seniorský šampionát v Praze si vychutnává jako divák. „Tuhle sezonu jsem skončil mistrovstvím osmnáctek ve Finsku, turnaj dospělých je pro mě nadstavba a na stadion se chodím jenom bavit hokejem,“ přiznává Hrdina.

Roky skautské práce se na něm přesto podepsaly. „Takže se stejně přistihnu, že spíš koukám individuálně po hráčích, co se jim povedlo a co naopak ne,“ směje se Hrdina.