Hlavní obsah

GLOSÁŘ Z TAMPERE: Jak získat bronz? Vzepřít se statistikám i vykročit ze stínu ztracené generace

Zkraje 90. let se té hokejové generaci přezdívalo bronzová, protože právě tuto medaili nejčastěji vozila z velkých turnajů. Pak je na přelomu tisíciletí vystřídala generace zlatá, kdy svět jen v úžasu hleděl, jaký hokejový fortel v sobě Češi skrývají. Jenže po posledním zlatém večírku této party (2005) a poté, co Česko zapíchlo další vlajku na hokejovém Everestu (2010) – jak ony triumfy orámoval hlas Roberta Záruby – v poslední dekádě nastoupila generace ztracená.

Foto: Sport.cz s využitím ČTK/Michal Kamaryt

Zvládne český tým zápas o bronz proti USA?

Článek

Ne, nehledejte v tom jakékoliv pejorativní zabarvení, výsměch vůči hráčům, ale jde spíše jen o popisné označení, kam se český hokej po roce 2010 definitivně ubral a zřítil. Vyklidil medailové pozice na juniorských šampionátech, deset let čeká na medaili i na těch seniorských. Počet branců na draftu NHL neohromuje, tudíž významně klesá i počet borců, kteří mají v NHL významnou roli...

... a proč to vše zmiňuji v den vyvrcholení světového šampionátu a v den, kdy Češi mají pořád ještě šanci svůj desetiletý medailový půst ukončit? Protože ono i v hokejovém životě všechno souvisí se vším.

Zatímco bronzová a zlatá generace dokázaly klíčové medailové bitvy zvládat, té ztracené se to nedaří. Od onoho velmi šťastného zlata z roku 2010, kdy "Rachna Kachna" vyrovnával semifinále proti Švédsku sedm vteřin před koncem třetí třetiny, prohráli Češi na světových šampionátech všech šest semifinálových zápasů. V sobotu se dokonce zrodila vůbec nejhorší porážka reprezentace na MS za posledních 23 let.

Za posledních deset let čekání na medaili mají ve čtyřech semifinálových střetech a třech duelech o bronz tristní skóre 4:25!

To už není náhoda a spíš jen důkaz, jak moc chybí tuzemskému hokeji hráči zvyklí na stěžejní roli v klubech a jak moc možná národní tým v poslední době uspokojí samotný postup ze čtvrtfinále, který splní klíčové předturnajové zadání a nepřinese zlobu veřejnosti.

I tady ve Finsku se scénář až příliš nápadně podobá těm z posledních roků. Tým výkonnostně ani výsledkově nepřesvědčuje. Z elitních týmů porazil jen Spojené státy 1:0, a když přidáte duely se Švédskem, Finskem a Kanadou, vyjde vám skóre 5:14.

Vytěžil z dění ve druhé skupině, kdy na něj ve čtvrtfinále vyšlo Německo. V přesilovkách elitní komando skutečně předvedlo symfonii, leč při hře pět na pět už to nebyla nikterak jednoznačná záležitost. A když si vzpomenete na tři tyčky Němců...

Mimochodem při hře pět na pět nedal tým gól tři zápasy po sobě, a když započtete i duel s USA a Norskem, je to jediná branka z pěti posledních duelů. Ostatní přišly trefy v přesilovkách, do prázdné či z nájezdu.

To je málo.

Po celý šampionát zásadně chybí góly od dalších lajn, ne jen od té Krejčího.

Pokud chce celek v neděli uspět, musí se vzepřít dlouhodobým statistikám i vystoupit ze svého stínu tohoto turnaje. Potřebuje branky mlčících Hertla s Vránou, potřebuje, aby Stránský ukázal, proč je nejlepším střelcem švýcarské ligy.

Potřebuje ostřelujícího Hronka i přesné pasy od Kempného.

Jedině tak se může zbavit medailového půstu a jedině tak má šanci nastartovat rovněž proměnu generace, které je teď tou ztracenou.

Související témata: