Článek
Jak jste se vůbec v Oulu v roce 2003 ocitl, když jste měl za sebou dobrou sezonu v Nashvillu?
Jednoduše. Já se nedomluvil s Predators na nové smlouvě. Už jsem nechtěl pokračovat s dvoucestným kontraktem. Obzvlášť po sezoně, kdy jsem stabilně hrál. Ujištění Nashvillu, že i s dvoucestnou smlouvou budu pravidelně nastupovat mi nestačilo. A ozvalo se Oulu.
V době vašeho příchodu tam ale ještě Jalonen nekoučoval.
To je pravda. Já se tam objevil, ještě když trénoval Kari Heikkilä, se kterým jsme udělali titul. Ten ale zamířil do Ruska (Jaroslavle). Přišel 'Kojo' Jalonen a tím to všechno začalo. Ten tam vnesl pravidla vojenského typu a přinášelo to ovoce ještě víc než předtím.
On jako tvrďák i vypadá.
Ale byl fantasticky férový. Vyžadoval ovšem disciplínu. V kabině nesmělo hrát rádio, nesmělo se koukat na televizi. Chodili jsme stejně oblečení, ráno jsme měli nástupy. Trénovalo se v té době úplně maximálně. Na jednu stranu byl hrozně přísný, ale dovedl i pomoct. A když se blížilo play off, tak nám nechal volnost, kterou jsme celý rok neměli. Pak najednou forma přišla v pravou chvíli.
Nový trenér hokejové reprezentace Kari Jalonen z Finska.
Jaký byl Jalonen ve vztahu k hráčům?
S námi jako s cizinci komunikoval neustále, když bylo potřeba. Vzpomínám si na jednu příhodu z play off. Tehdy jsem měl malá dvojčata, tak přišel, jestli nepotřebuju víc klidu. Že mi zařídí, abych bydlel na hotelu a mohl odpočívat. Férovej, fajn chlap.
Při výluce v sezoně 2004-05 jste měli v Oulu našlapaný tým se spoustou individualit (Jussi Jokinen, Nylander, gólman Bäckström). Jak si Jalonen poradil s krocením tolika velkých eg?
Kojo měl ohromný respekt. Hvězda, nehvězda, pokud hráč nejezdil po zadku, tak si ho vzal stranou a jasně mu vysvětlil, že hraje pro Kärpät Oulu a tady se jede pokaždé na víc než 100 procent.
Vy jste ale o sezonu dřív Oulu i na chvíli opustil a zamířil do KHL.
Jenže ve Voskresensku se sešlo všechno špatně. Ještě jsem onemocněl nějakým virem. Horečky, nechutenství, během týdne jsem shodil snad deset kilo. Už jsem ani neměl chuť hrát hokej. Oulu mi už předtím mockrát pomohlo a pomohlo mi zase. Vzali si mě zpátky, uzdravili mě a za to jsem jim hrozně moc vděčný.
TK ke jmenování nového trenéra české hokejové reprezentace Kariho Jalonena
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
Na depresi z nedostatku slunečního svitu jste si ve Finsku nestěžoval?
Na tu tmu je složitější si zvyknout. Já už to ale trochu zažil na konci 90. let v Hämeenlinně a v Tampere. Ale Oulu je opravdu hodně nahoře a toho světla tam moc není, i když se to pak v zimě zlomí a pak je neuvěřitelně krásná zima, když jsou velké mrazy a je jasno. Ale podzim, pokud není sníh, tak je třeba jen hodinu světlo. My měli i v kabině takové speciální lampy, které nám nahrazovaly sluníčko. Abychom měli energii. Začátek je těžší, když jedete ráno za tmy na trénink a za tmy se i vracíte. Po obědě si jdete lehnout za tmy, probudíte se do tmy... Ale zvyknete si.
Po vaší rozlučce s Finskem jste ještě zůstal s Jalonenem v kontaktu?
Trenér Kari Jalonen převzal český národní tým
S lidmi z Oulu jsem v kontaktu pořád, našel jsem si tam kamarády i mimo hokej. Plánuju tam v létě vzít i rodinu. S Kojem jsem se viděl i párkrát v Praze, když trénoval Lev (2013-14). Ale předtím, když jsem působil ve Švédsku, tak jsem se jezdil podívat za klukama z Oulu, protože to nebylo tak daleko. Kärpät měl tehdy týmovou akci, já se ochomejtal okolo a s Kojem jsem se několik hodin bavil. On mi říkal, že jsem pořád součást jejich týmu a můžu slavit s nimi. Já s ním měl vždycky výborné vztahy, mám k němu velký respekt a držím mu palce, aby tady udělal radost všem fanouškům.
Překvapilo vás, že nabídku dělat kouče českého nároďáku vůbec dostal?
Člověk už na to kouká jen zpovzdálí jako fanoušek. Všem bylo jasné, že je potřeba změna. Že se přišlo k možnosti trenéra-cizince, to mi nevadí. Já si myslím, že to klapat bude, protože Kojo už tady nějakou zkušenost udělal ve Lvu. Vyzkoušel si, že se s českými hráči dá pracovat a snad se mu to povede znova.
