Článek
Jak probíhaly oslavy v dějišti šampionátu?
Zůstali jsme spolu s rodinami na hotelu, dali jsme si společnou večeři a nějaké pivko. Sice nám brzo ráno jel autobus na letiště, na pár hodin jsem se ale stihnul i vyspat. V pondělí večer se ještě s klukama sejdeme a dáme další pivko. Snad to oslavíme líp, protože v Tampere jsme moc času neměli.
Let proběhl bez problémů?
Byl o necelou hodinu zpožděný, protože jsme měli strašně moc báglů. A medaile byly trošku těžší (směje se).
Kam ve své kariéře bronzovou medaili řadíte?
Moc si jí vážím, vždyť je má první z dospělého MS. Jsem na kluky pyšný, jakou cestu jsme ušli a jak skvělou partu jsme měli. Český hokej už takový úspěch potřeboval, desetileté čekání na medaili bylo fakt dlouhé. Snad nám to dodá sebevědomí i do příštích mistrovstvích světa.
Kolik vám na telefonu přistálo gratulací?
Ještě jsem se na něj moc nedostal. Vím ale, že jsme doma měli obrovskou podporu, za což fanouškům děkujeme. Lidi nám věřili, že medaili uděláme. Jsem rád, že jsme pro ně a celý český hokej získali aspoň tu bronzovou.
Vážíte si, že u bronzu mohli být přímo v Tampere i vaše maminka a partnerka?
Jasně, že je lepší to sdílet se svou rodinou a nejbližšími. Stejně jako že po covidu už mohli být na stadionu fanoušci.
A maminka se stala téměř stejně slavnou jako vy, když byla během zápasu o bronz zabrána na kostce nad ledem, jak tančí a napodobuje rozhodčí...
Šlo jí to dobře. Vypadalo to, jako kdyby to měla natrénované. Hokej sleduje dlouho, takže signalizaci faulů od rozhodčích dobře zná.
Bezprostředně po turnaji jste si trochu postěžoval na finské fanoušky. Čím vás zklamali?
Na zápasy Finů byla dobrá atmosféra, na ty jiné ale moc lidí nechodilo a byli potichu. Jako fanoušek jsem zažil domácí MS před sedmi lety, takže vím, jaký rozruch umí udělat naši fanoušci. Ať už hráli Češi nebo kdokoliv jiný.
Stihl jste si po zápase o bronz říct něco s brankářem Swaymanem, vaším spoluhráčem z Bostonu?
To jediné, co mi řekl, bylo, že nemám zač. Pak už jsme se neviděli. Chápu, že je těžké skončit čtvrtý a koukat, jak druhý tým na ledě slaví bronz, zatímco vy smutně stojíte na modré čáře. On se ale nemá za co stydět, na turnaji podal výborný výkon.
Jaké máte plány na nejbližší dny?
Ani nevím. Když hrajete o medaile, vůbec nepřemýšlíte nad tím, co bude po sezoně. Ještě jsem nad tím nepřemýšlel, ale musím zregenerovat, určitě pojedu na dovolenou.
Máte v plánu přemlouvat Davida Krejčího, aby se od příští sezony vrátil s vámi do Bostonu?
Mám, no (směje se)
Myslíte, že uspějete?
To nevím. Během mistrovství jsem to nadhodil, ale bez odpovědi. Jsem rád za něj i Romana Červenku, že se medaile povedla. Oni coby zkušení kluci ji strašně moc chtěli. Jako lídři svou touhu předali celému mužstvu a bylo to hodně znát.