Česká velvyslankyně v Lotyšsku o zdejším strachu z Ruska, místní oblibě Švejka i fenoménu koloběžek

Riga (od našeho zpravodaje) - „Lotyši vědí dost o naší zemi a mnoho věcí nás spojuje," říká v obsáhlém rozhovoru pro Sport.cz a idnes.cz. V něm poutavě popisuje život obyčejných Lotyšů i jejich velké obavy z Ruska.

Paní velvyslankyně, co nás Čechy s Lotyši tedy hlavně spojuje?

Určitě pivo, protože je to podobně jako u nás i tady rozšířená záležitost. Mnozí čeští odborníci pomáhali s budováním zdejším menších pivovarů. Ale naše pivo je samozřejmě lepší. Jsme podobně nadšení chataři, houbaři i turisté. Spojuje nás hokej i další sporty jako basketbal či cyklistika. Ale taky máme nešťastnou historickou zkušenost – oni se Sovětským svazem, pod který patřili, my zase tu s komunismem. Lotyši byli v 60. letech velice inspirováni událostmi Pražského jara. Na chvíli je to povzbudilo, že změny jsou možné. Když se do Československa vřítily v srpnu 1968 tanky, tak i tady to vyvolalo drobné formy protestů.

Tak trochu symbolicky vyhlásilo Lotyšsko 21. srpna roku 1991 nezávislost. Jak země, která byla součástí Sovětského svazu, vnímá současnou ruskou agresi na Ukrajině?

To, co se stalo na Ukrajině, podpořilo, co si Lotyši o Rusku dlouhodobě mysleli. Rusko je vnímáno jako potenciální největší hrozba lotyšské suverenity i územní celistvosti, o čemž svědčí všechny strategické bezpečnostní dokumenty Lotyšska. V prvních dnech agrese na Ukrajině se tu projevila určitá hluboká úzkost, že se to stejné může stát Lotyšsku i sousedním státům. Lotyše ale povzbudil fakt, že jsou členy NATO a prohloubilo to vděčnost za přítomnost mezinárodních jednotek na alianční základně Adaži, kde slouží také čeští vojáci.

A vyvolalo to i velkou solidaritu s Ukrajinci, že?

Ano, projevuje se to velkou finanční podporou i vojenským materiálem. Lotyšsko patří k největším kritikům ruského režimu a je i mezi nejaktivnějšími zastánci protiruských sankcí a mezinárodní trestní zodpovědnosti Ruska za činy na Ukrajině.

Jak to všechno jde ruku v ruce s tím, že v Lotyšsku žije výrazná ruská komunita?

Je tu asi 27 procent rusky mluvícího obyvatelstva. Do onoho 24. února 2022 u velké části z nich existovala poměrně vysoká sympatie s putinovských Ruskem. Ten den ale byl šokem i pro ně, protože nechápali, že takto Rusové zasáhnou bratrský stát. Ruská komunita se tu stala rázem vůči Putinovu Rusku přísnější a počet ruských sympatizantů klesl.

Nedávno jsem v reportáži České televize slyšel, že 10 procent komunity podporuje agresi, 70 procent má neutrální postoj.

To početní vyjádření je docela přesné. Bezprostředně po agresi ale byla čísla sympatizantů kolem pěti procent. Ovšem většina rusky mluvícího obyvatelstva se nechce o situaci příliš bavit, obecně tato komunita není příliš sdílná, což je ale národní rys Lotyšů.

Taky ale slýcháme, že rusky mluvící komunita tu je obyvateli „druhé kategorie".

Není! Ten zmíněný narativ, že Rusové či rusky mluvící jsou v Pobaltí občané druhé kategorie, bohužel přichází z východu. Je to narativ Moskvy. Ve společnosti má každý stejnou šanci se začlenit nebo pracovně vyniknout, ale ta stoupá se znalostí lotyštiny, což považuji jako přirozenou věc. Nikdo ale v běžném životě nikoho neperzekuuje za ruštinu, nicméně stát teď povzbuzuje rusky mluvící, aby se lotyštinu učili a neuzavírali se do své komunity, kde mluví pouze jediným jazykem.

Ta komunita se ve škole neučí lotyštinu?

Posledních třicet let fungoval paralelní vzdělávací systém v ruštině a lotyštině. Stát se to ale snaží to poslední dva roky pokouší změnit a snaží se zavádí lotyštinu jako hlavní výukový jazyk.

Vy jste zdejší velvyslankyní čtyři roky. Takže kromě událostí na Ukrajině jste tu prožila i covidové časy. Jací v nich Lotyši byli?

Oni jsou přece jenom o něco rezervovanější povahy než my, což covid ještě podpořil, takže se poměrně rádi uzavřeli do home office a do systému objednávání si jídel a rozvážek. Jsou prostě větší individualisté, ale zase umí využívat digitální služby lépe, než to umíme u nás.

Když jsem tu byl v roce 2006 poprvé, zaujalo mě, že mají na své finanční poměry velmi solidní vozový park a ženy chodí v oblečení těch nejslavnějších značek. A pak mi jeden z Čechů, který tu žije, vysvětloval, že vás ale téměř nikdy nepozvou domů, protože tam žijí v relativní chudobě. Ale že se kvůli oblečení dokáží – pro nás nepochopitelně – zadlužit.

A platí to pořád. Tady je většinově zastaralý a nerekonstruovaný bytový fond, mnohdy jsou na vině nevyjasněné majetkové poměry domů a bytů, proto se do nich neinvestuje. Málokdy vás někdo pozve domů, protože to necítí jako komfortní. Definují se spíše tím, jak vypadám a čím jezdím než trvalou investicí do bydlení.

Možná i proto roky čelí Lotyšsko odlivu mladých lidí na západ, ne?

Za posledních 20 let odešlo zejména za prací do zemí Evropské unie nějakých 300 tisíc Lotyšů a většina z nich se natrvalo do Lotyšska nevrátila. Odešli za lepším výdělkem. S tím se stát snaží pracovat, chce přitáhnout zahraniční investice, snaží se vytvářet pracovní místa, buduje dopravní infrastrukturu i tu vzdělávací a zdravotní. Chce Lotyše přivést zpět domů a ukázat, že je tu možné kvalitně žít. Ale odliv lidí je tu problém. Zároveň je tu poměrně draho, inflace je vysoká. Loni byla nejvyšší v celé Evropské unii a i letos patří k nejvyšším. Lotyši si na drahotu stěžují.

Co Čecha v Rize zarazí, je skutečnost, jak moc tu lidé jezdí na kole, koloběžkách po chodníku.

Zmiňujete z mého pohledu nebezpečný fenomén, na který upozorňuju i české turisty. Lotyši ale nedělají nic zakázaného. V Rize je povoleno jezdit na kolech, malých skútrech i elektrokoloběžkách po chodníku, ale měli by jezdit rychlostí chodce, což se bohužel neděje.

Museli jste během šampionátu řešit nějaké problémy s českými fanoušky?

Nijak v masivní v míře. Spíše byly s námi konzultovány jednotky případů. Jedna ztráta dokladů, nějaké menší šarvátky. Ale nic závažného, co by se nepřekonalo jen rozhovorem. Musím české fanoušky pochválit, že se až na malé výjimky chovají velmi slušně.

Sama na některé zápasy chodíte, je hokej věc, která mezi Čechy a Lotyši otevírá dveře?

Hokej tu je vedle basketbalu národní sport. Je to jako v Česku fenomén, takže se o něm můžete bavit vždycky. Ale taky se při setkáních bavíme, že tu máme české vojáky v rámci předsunuté přítomnosti NATO. A zároveň hodně Lotyšů zná Osudy dobrého vojáka Švejka.

Proč je tu Hašek tak populární?

Byl už v dobách Sovětského svazu. Do té temné doby přinášel vtip a humor. A knížka je i kritikou politických poměrů. Je o tom, že se některé nesmyslnosti dají přežít či obejít a tohle jim pomáhalo přežít Sovětský svaz. Měli díky tomu pocit, že bude líp a že se poměry mohou změnit.