Češi žasnou a vtipkují: Dostál, co gól nedostal. Co je zač maskovaný mládenec

Pochází z Bedřichovic. Maličké obce, v níž někdy zaslechnete hučící dálnici vedoucí do blízkého Brna. Najdete zrenovovanou náves, opravený kulturák nebo o kousek dál pamětní desku faráře Josefa Kotulana, který emigroval před komunisty a šířil víru ve světě.

Kdo ví, zda po víkendu nebudou v jihomoravské dědině vymýšlet, jak uctí dalšího rodáka, který už slušně prorazil za hranicemi obce i Česka.

Um třiadvacetiletého mládence v masce nyní poznávají i jeho krajané. Je nečekanou, ale zaslouženou jedničkou na šampionátu v Praze, který hltají miliony Čechů. Reprezentaci vychytanou nulou ve čtvrtfinále proti USA protáhl do bojů o medaile, sám Dostál si vylepšil statistiky. Chňapl 93 procent puků, které na něj svištěly.

Pecka!

Kliďas s jedničkou na zádech patří k nejpříjemnějším překvapením českého marše k medaili, uctivě se o něm vyjadřují vážené kapacity.

„Gólman většinou zraje celou kariéru, ale na to, kolik mu je, tak vše zvládá fakt v klidu,“ pochválí Ondřej Pavelec – bývalá jednička NHL, jenž na šampionátu pracuje jako reprezentační trenér gólmanů.

„Čte hru, pohybuje se úsporně. Předvádí úžasné zákroky, ze kterých ale nejásáte. Z velkých šancí udělá, že to nevypadá jako šance, protože je na správném místě,“ velebí zase ve studiu ČT Pavel Francouz – vítěz Stanley Cupu, jenž při turnaji funguje jako televizní expert.

Další experti přirovnávají Dostálovu předvídavost k legendárnímu Dominiku Haškovi. Rozvahou připomíná zase dalšího šampiona Tomáše Vokouna.

Dobře, možná namítnete, že jde o troufalý příměr, ale Dostál vážně platí za generační talent mezi těžkotonážními řemeslníky.

Chytat se učil v nedalekém Brně. Táta z něj chtěl boxera nebo fotbalistu, ale nic z toho malého Lukáše neuchvátilo. Zamiloval si led, velké pádlo, lapačku a betony.

V Kometě brzy věděli, jaký talent v něm mají. Když se začal zjevovat na pravidelných republikových kempech pro náctileté gólmany, zpozorněli i ostatní.

„Je to profík, který v osmnácti věděl, co chce. Komunikativní, chytrý. Neznám gólmana, který by pro úspěch dělal víc než on,“ líčil někdejší šéftrenér českých gólmanu Radek Toth.

Nezaujme jen Dostálův styl, ale i jeho způsoby mimo led. Je slušný, ale cílevědomý. V Praze si před rozhovory pohybem hlavy hodí vlasy dozadu a spustí. Neodsekává jako jiní členové výběru. Snaží se vysvětlovat. Rozvádí odpovědi. I při hovorech zpoza oceánu dovede poutavě vyprávět nejen o tom, co prožíval na ledě.

„Chováním i přístupem dodává spoluhráčům klid a všímal jsem si, že i oni z něj měli stejný pocit,“ vystihoval ho nedávno úspěšný kouč Václav Varaďa.

Současný expert Sport.cz v Dostálově kariéře představuje důležitou osobu. Varaďa z něj udělal na přelomu roku 2018 a 2019 jedničku reprezentace do 20 let na mistrovství světa a odchovanec Komety se blýskl brilantními numery. Chytil 95,7 procenta střel, v historii šampionátů dosud měli lepší čísla jen Rus Brizgalov a Kanaďan Price.

Bylo s podivem, že pro maskovaný talent po návratu ze šampionátu nenašli kloudné uplatnění v extraligové Kometě. Dostál se vydal do finského Tampere. Nezahořkl, netesknil, za místní Ilves válel.

Kraloval brankářům. Okouzlila ho finská preciznost, mentalita i důvěra v mládí. I proto se na sever Evropy každý rok vrací. Letní dřinu nepodstupuje v rodné zemi, ale ve Finsku. „Rád bych viděl rodinu, ale už jsem snu obětoval dost,“ vyprávěl v jednom z rozhovorů.

Sen zhmotňují tři písmena. NHL. O něm až za chvilku, ať příběh není příliš jednobarevný.

Už jako eso finské ligy přicestoval před více než čtyřmi lety na juniorský šampionát do Ostravy. Jenže Dostál ve vyprodané vítkovické aréně nezářil, jak se očekávalo. Zdálo se, jako by ho sžíral tlak. Ve čtvrtfinále proti Švédům chyboval, což jen urychlilo debakl 0:5.

Až po vyřazení přibližoval, že ho při turnaji trápila nemoc, kvůli níž prozvracel noc a skončil na kapačkách. S delším odstupem zase přiznal, že nesnadné chvíle zažíval i v soukromí, kdy se jeho milovaná babička prala se zákeřnou rakovinou slinivky.

Necelý rok po nezdařeném šampionátu se vydal za americkým snem. Draftoval ho Anaheim. „Styl mám daný a jde jen o to, abych všechno dělal rychleji a přesněji,“ vytyčil si.

Předloni v lednu debutoval v honosné společnosti. V minulé sezoně už zvládl 19 startů. V končící sezoně NHL jich stihl už 44, čímž se téměř vyrovnal slavnějšímu konkurentovi Johnu Gibsonovi, jemuž Ducks vyplácí násobně vyšší honorář.

Je jasné, že s českým mladíkem počítají.

Dostálovo jméno se mezitím učí i protivníci. V lednu 55 zákroky zdeptal slavné Maple Leafs a bulvární noviny Toronto Sun přezíravě označily Dostála za bezejmenného brankáře.

Stal se z toho hit internetu a nejrůznějších vtípků. Ducks se své naděje zastali. A on? Svým typickým klidem nevzrušeně vykládal, že je mu to vlastně fuk.

„Dokáže zápasy převrátit v náš prospěch. Sleduju ho celou sezonu a on takové výkony má v sobě,“ vykládal po postupu do semifinále obránce Radko Gudas – Dostálův spoluhráč z Anaheimu i národního týmu. „Je super ho mít v bráně. Uklidní situace, je to muž na správném místě. Jsem rád, že mu trenéři věří a že jim to splácí.“

Před šampionátem se štábu trenéra Rulíka na závěrečnou přípravu v Brně hlásil Dostál společně s Petrem Mrázkem a Karlem Vejmelkou. První je nejzkušenější a nejlépe ohodnocený český gólman v NHL, druhý zase slušně čape za Arizonu a poslední dva šampionáty platil za reprezentační jedničku.

Před staršími kolegy dostal přednost Dostál. Přitom neoslnil při brněnské generálce, ale trenéři mu dál věřili. A při zahajovacím klání šampionátu v Praze vychytal proti Finům nulu.

„Měli jsem nějakou představu, ale bylo by troufalé říct, že jsme to věděli a byli rozhodnutí hned od začátku sezony… Ta se nějak vyvíjela, nějak v září, nějak v lednu. Pak to ale do sebe začalo zapadat,“ přiblížil Pavelec.

Bude to ještě extrémní fuška, ale o víkendu může Dostál dokázat, že to byla zlatá volba.