ANTOŠOVA BŘITVA: Slovenku všichni odsuzují. Mně ale u uražené Kanaďanky chybí nadhled a vtip

Finskou metropolí hodně rezonuje kauza spojená s kanadskou trenérkou německého nároďáku Jessicou Campbellovou, které se slovenská reportérka Barbota Žiačiková zeptala, jaké to je být atraktivní ženou, když je okolo ní tolik přitažlivých mužů.

Všichni se tu k tomu vyjadřují a Slovenku odsuzují. Já tedy za sebe musím říct, že mi u Campbellové chybí trochu nadhled a vtip. V hokejové kabině, v níž hráči rozhodně nejsou vědecký generátor myšlenek, dochází po zavření dveří na sprosté vtipy a hokejisti jdou v mnoha věcech na dřeň.

A tady po tom rozhovoru se Kanaďanka urazí a odejde? Přijde mi to zbytečné, mohla odpovědět trochu s nadhledem. Na slovenskou novinářku bych všechno neházel. K mužskému hokeji ženy patří už delší dobu. My v Česku máme ženské rozhodčí, na šampionátu dvacítek pak byla fyzioterapeutka.

Možná chce někdo za každou cenu vidět korektní jednání, já si ale myslím, že to je o přístupu. Jste v určitém kolektivu lidí a měli byste mít nadhled a vtip dokázat odpovědět. Hokej je pořád zábava. Nejen pro diváky, ale i hráče a trenéry.

Snad se nedočkáme nařízení o povinných kvótách žen na střídačce. To mi přijde to samé, jako kdybychom chtěli mít z žen dřevorubkyně, koupili jim sekery a řekli jim, ať začnou kácet. No nebudou! Můžou tam stát, můžou nám pomáhat, ale stromy kácejí chlapi.

Ve čtvrtek odpoledne jsem se chystal na komentování zápasu Německa s Dánskem, když ani půl hodinu před jeho startem nebyl žádný z týmů na ledě při rozbruslení. To už mi začalo být divné a pak najednou přiběhla ostraha, že všichni musíme okamžitě opustit halu, protože se vyskytl nějaký problém.

Sbalili jsme počítače a všechno, co jsme mohli unést a co bychom v hale neradi nechali. Vyběhli jsme před stadion, kde začali jezdit hasiči a v prvních dvaceti třiceti minutách se nic nevědělo. Žádná informace od IIHF ani Infrontu (výhradního marketingového partnera šampionátu) nepřišla. Až později Infront informoval, že se jedná pravděpodobně o požární poplach v kuchyni.

Trvalo to hodinu, lidi stáli venku a v krásném počasí čekali. Zápas se ale musel odehrát, protože na něj přicestovali fanoušci z Dánska i Německa a nemohli odletět zase domů s tím, že by se hrálo třeba až příští středu.

Nakonec se zápas uskutečnil, stejně jako ten následný mezi Kanadou a Kazachstánem. Byl to sice dlouhý a únavný den, který skončil až před půlnocí místního času, ale klobouk dolů jak se to zvládlo. Vedení IIHF má od doby, co je v jeho čele prezident Tardif a viceprezident Bříza hlavu v pejru, když musel být na přelomu roku předčasně ukončen šampionát dvacítek a teď ještě tahle nepříjemnost. Tady ale celou situaci zvládli a z nečekaného problému krásně vybruslili.