Článek
Jak triumf za národní tým chutná?
Výborně! Takhle si to asi představuje každý hráč, který debutuje, že chce prostě vyhrát. Já chtěl vyhrát za jakoukoliv cenu a s tím jsem do zápasu šel. Podařilo se. Jsem obrovsky vděčný za šanci, kterou jsem dostal, a jedeme dál.
Vnímal jste před utkáním nervozitu?
Lhal bych, kdybych řekl, že jsem nebyl trochu nervózní. Ale snažil jsem se být v klidu, ale nějaká nervozitka tam byla. Přece jen je to tady zase o level výš, rychlost, hráči... prostě donutí vás to hrát extra level navíc. Po prvním zákroku to trošku spadlo, pak tam byly další... Zápas mi ukázal detaily, na kterých musím pracovat a zase se zrychlit. Jsem moc rád za tyto zkušenosti a můžou mi jenom pomoct.
V závěru první třetiny vám pomohly i dvě tyčky...
Přišla střela od modré, klekl jsem si a slyšel tyč, pak druhou... Říkám si, ty jo, to je nějaký divný. Podíval jsem se za sebe a puk jel ke mně, takže jsem si říkal, to nemohl být gól! Rychle jsem ho sebral, protože hra furt pokračovala. Byl jsem si na 95 procent jistej, že gól nebyl.
Trenér českého náordního týmu Filip Pešán během utkání Euro Hockey Challenge.
Nezmátlo vás, že Slováci zvedali ruce nad hlavu?
Pamatuju si z minulosti, že se říkalo útočníkům, že vždycky, když je taková nepřehledná situace, gól - negól, aby zvedli ruce. Taky mě to zmátlo, sudí se ale šel podívat na video a neuznal ho.
Těsně před koncem jste zachránil tým od vyrovnání skvělým zákrokem po střele Slafkovského. Jak jste viděl situaci?
Slováci hráli už v šesti. Puk vyplaval skrz nohy, já ho chtěl odpálit, ale trefil jsem někomu brusli. Pak se nějak odrazil a viděl jsem ho na poslední chvíli, jak vyplaval vlevo ode mě. Snažil jsem se co nejrychleji přesunout. Viděl jsem, jak mi to škrtá lapačku a říkal si, ty jo, to bude gól, a pak už jenom viděl, že puk letí vedle, takže jsem se zase snažil bleskově dostat zase zpátky na tyčku, protože jsem věděl, že to budou rvát okamžitě zpátky do brány.
O2 arena je v letošní sezoně vaše oblíbené místo, že?
Když jsem sem přijížděl, tak jsem si říkal, no, dlouho jsem tu nebyl... (úsměv) Jsme na stejném hotelu, je to takový zvláštní pocit, odehráli jsme tady parádní sérii se Spartou, byl jsem tu skoro každej druhej den. Pak jela sezona dál a za dva týdny jsem znovu tady (smích). Ne, je to super. Parádní hala.
Zleva Jiří Sekáč z ČR a Hynek Zohorna z ČR se radují z gólu v utkání Euro Hockey Challenge, vpravo je překonaný brankář Slovenska Branislav Konrád
Reprezentační kabinu sdílíte i se sparťanským útočníkem Tomáškem. Neměl nějaké narážky při přivítání?
Žádné od něj nebyly. Ale je to takové zvláštní, gratuloval jsem klukům z Třince, teď jsem s nimi v jedné šatně. Potkáváte se s těmihle kluky během sezony, nějaké poštuchování tu třeba je, ale to je v rámci našich vztahů. Byli jsme protihráči, teď jsou to spoluhráči, jsme Češi a všichni chceme táhnout za jeden provaz.
Pomyslel jste během zápasu na to, že by vám povedený výkon mohl třeba zajistit i účast na MS?
To jsem vůbec neřešil, měl jsem před sebou první zápas za reprezentaci. Trenéři mi ve čtvrtek oznámili, že budu chytat a můj cíl byl vyhrát zápas. To byl jedinej můj cíl! Musím poděkovat klukům, jak mi obrovsky pomohli. Už když jsem přijel, jak mě přijali vedle sebe. Tento zápas vám dodá sebevědomí do dalšího trénování a ostatních věcí.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
