Bylo mu to strašně líto, ani nemohl usnout! Tomáše Zohornu mrzí, že o MS přišel jeho bratr Hynek

Mrzí mě to a je mi to líto. Chtěli jsme jet oba dva, brácha po tom moc toužil. Hned po jeho vyřazení po zápase s Ruskem jsme se o tom bavili a bylo mu to strašně líto. Teď jsme si volali a říkal, že tráví čas doma s rodinou. Na druhou stranu je rád, že může být s malým.

Asi jo. Psali jsme si i v sobotu po zápase s Ruskem a to prý vůbec nemohl usnout a hodně nad tím přemýšlel. Stejnou situaci jsem v minulosti zažil i já a není to příjemné. Člověk se šest sedm týdnů snaží dostat do nominace, a když dojde až do samotného konce, stejně se mu to nakonec nepodaří. Máte smíšené pocity, ale brácha je ještě mladý a věřím, že má před sebou ještě dost reprezentačních turnajů. Ví, že pro letošek to pro něj skončilo, ale za několik měsíců začne sezona nová a může přijít další šance.

Hynek chce, abychom spolu komunikovali, abych mu říkal, jak to tady vypadá. Zajímá ho to. Není to tak, že by reprezentaci svým koncem v ní uzavřel a nechtěl o ní vůbec slyšet. Takový brácha není.

Něčím podobným už jsem si prošel na konci září, když jsem měl covid. Takže teď se cítím podobně. Nemůžeme z pokoje, teď nám dokonce chodí i fotky z kamer, kterými nám vedení hotelu naznačuje, že nesmíme stát ani ve dveřích pokoje. Takže jsme zalezlí a už počítáme hodiny do úterka, kdy nás pustí trénovat na led.

Záleží na nás, kdo si co udělá. Každý je zvyklý na něco jiného. Já se protahuju a snažím se všechno dělat pomalu, aby čas utíkal. Každá půlhodinka nebo hodinka cviků pomůže.

Třeba když jím, snažím se u toho nedělat jiné věci, abych se jimi mohl zabavit potom. Koukám na filmy, čtu, a když bylo v neděli venku krásně, jenom jsem seděl v okně a koukal se po okolí. Je tu hezký kostel s parkem a pohled na ně seshora je krásný. Tak jsem se kochal... Už se ale těším, až v úterý vypadnu z pokoje a pojedu na zimák. Slyšel jsem, že ten, na kterém budeme hrát základní skupinu my, je udělaný na atletickém stadionu, tak jsem zvědavý. Když stadion není postavený vyloženě pro hokej, občas jsou podmínky trochu jiné. Ale kustodi se snaží nám připravit podmínky, na které jsme zvyklí.

To už jsem věděl od prvního dne, kdy jsem nastoupil do přípravy na mistrovství. Když vedle sebe vidím dvacetileté kluky, říkám si, že už asi nějaký věk opravdu mám. A nejvíc mi to přišlo na tréninkách, když jsme jezdili nájezdy podle věku. Začali trenéři a jako čtvrtý jsem šel na řadu já. Říkal jsem si: Hmm, pěkný, už to není jako dřív, když jsem jezdil mezi posledními. Ale svým věkem se nezabývám. Cítím se dobře, jsem připravený. Naopak je hezké se koukat na mladé, kteří teprve začínají své kariéry a mají všechno před sebou.

To si spíš dokazuju sám sobě, že ještě nejsem starý. Pořád se považuju za mladého hráče.

Je mi to strašně líto, protože atmosféra šampionátů je skvělá. Riga navíc není tak daleko a myslím, že by nám z Česka přijela pomoct spousta fanoušků. Vytvořili by skvělou atmosféru. Bez nich to bude těžké, ale není to nic nového, na hokej bez lidí jsme zvyklí už ze sezony v klubech. O to víc se musíme dát do kupy a nahecovat se k lepším výkonům sami.

Bylo by to super! Ale situace se v celém světě mění každým dnem. Kdyby to povolili, měl bych asi hodně hovorů s členy své rodiny, kteří by žádali o lístky a chtěli okamžitě přijet...

Občas sleduju zápasy NHL a koukám i na tyhle dva kluky. Na to, že jsou teprve na začátku kariéry, hrajou skvěle. Když budeme spolu dál nastupovat budu jenom rád. Domluvili jsme se na detailech, které od sebe můžeme na ledě očekávat a bylo fajn, že jsme byli i u dvou vstřelených gólů.

Program a rozpis zápasů MS najdete zde >>>

Říká se to, ale já nejsem typ člověka, který by mazákoval. Není to o tom, že bych přišel a řekl: Hele hoši, bude to takhle a takhle. Naopak otevíráme diskusi a o všem se bavíme.