Zápas o bronz je pro nás jakoby o zlato, tvrdí Říha. Kde vidí problémy českého hokeje?

Kanaďané vyhráli zaslouženě. Byli důraznější, lepší i v osobních soubojích a našli nám v obraně okna, které jsme jim nabídli. A hlavně proměňovali šance. My si taky nějaké vytvořili, jenže kontaktní gól nepřišel. Potřebovali jsme využít přesilovku, kterou jsme bohužel zase nezahráli dobře.

Kanadě chytal výborně brankář, obránci padali do střel a hráli daleko obětavěji než naši. Navíc, jak brzy vedli, tak to hodně v pásmu zatáhli a pochytali nám všechny puky. Chyběl mi tam větší hlad po tom dostat puk v brankovišti za čáru.

Měli jsem na ně, ale potrestali veškeré naše chyby v obraně, ví Radko Gudas

<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>

Tam jsme se nadechovali, mužstvo přišlo ze šatny nabuzený, jenže centr při buly zlomil hokejku a ostatní místo, aby se stáhli dolů, nevyplnili prostor a gólman se nestihl včas přemístit, když mu Kanaďan bleskově objel branku.

Pořád jsme se chtěli něčím chytit, hodně jsem i točil sestavou. Byla teprve půlka zápasu, pořád se s tím dalo něco dělat. Kdybychom vstřelili gól, tak by nás to nakoplo. Sice jsme dřeli, ale nemělo nás co nakopnout.

Ne, já si myslím, že český hokej má problémy úplně někde jinde.

To si nechám pro sebe.

Strašně moc šancí, chtěli jsme v koncovce až moc, mrzelo Jakuba Voráčka. Teď chce aspoň bronz

<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>

Má problémy s ramenem a hrát s Kanadou v takovém tempu na šest obránců je těžké. Navíc prohráváme důležitá vhazování, musíme o kotouč pořád bojovat a třeba v přesilovkách nám soupeř puk snadno vyhodí, což všem klukům bere spoustu sil a třeba první lajna byla trošku utahanější. Ale nikdo to nezabalil, všichni bojovali.

Sklenička nám v předchozích zápasech trochu propadal v obraně a měl potíže v situacích jeden na jednoho. Vrána taky šel výkonem dolů a my potřebovali mít v utkání hráče nejen do koncovky, který si na červené čáře čeká na puk, ale také bojovníky. Já vůbec nevím, proč se to neustále řeší, už tři dny se dokola bavíme o Vránovi.

Já neříkal, že jste o něm mluvil právě vy. Já myslel jako my všichni, čímž vytváříme tlak na mladého hráče a vlastně celé mužstvo. Vždyť vám to pořád opakuju: měli bychom mít stejný zájem, víc pracovat spolu a místo toho vy neustále něco hledáte...

Takový gól nepotěší, vyměnil bych ho za vítězství. Ale věřím, že tu medaili uděláme, říká Tomáš Zohorna

<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>

Na placku čekáme dlouho, teď je důležitý, aby si to hráči srovnali v hlavách a nepodlehli dojmu, že hrajeme s Ruskem, kterému jsme ve skupině nevstřelili branku. Musí se na to všechno vyprdnout, nechat na ledě totální maximum, a jestli to vyjde, nebo ne, to se ukáže. My tu medaili ale opravdu moc chceme a ten nedělní odpolední zápas budeme hrát jakoby o zlato, sborná už ne.

Myslím, že jsou na tom ještě hůř než my, o bronz tady po osmi vítězných zápasech za sebou hrát určitě nechtěli. Ale můžou semifinálový nezdar s Finy hodit za hlavu a bude jim pak všechno jedno, ale i toho by šlo možná využít. Třeba jim rychle dáme dva góly a Rusové si najednou nebudou vědět rady. My každopádně musíme být trpěliví, organizovaní a disciplinovaní.

Nechci moc změn, spíš to musíme postavit podle toho, jak se kluci budou cítit. Rád bych, aby si to dohráli ti, kteří celým turnajem prošli a i v tom posledním zápase odevzdají všechno,. Potřebujeme, aby mužstvo bylo zase kompaktní a na ledě si pomohlo.

Věřím, že ne. Každopádně jsme zrušili nedělní rozbruslení před zápasem, nechceme hráči už ani moc zatěžovat taktikou. Přece jen už proti Rusku před nějakými dvanácti dny nastoupili, akorát se budeme chtít ještě zaměřit na vhazování, koncovku a vůbec způsob hry před oběma brankami.