Článek
Naposledy proti Itálii jste nastoupil ve čtvrté formaci s Michalem Řepíkem a Dmitrijem Jaškinem. Jak vám spolupráce vyhovovala?
Myslím, že nám to spolu sedlo. Michal s Dimou jsou skvělí hráči. Na ledě jsme si rozuměli a odehráli dobrý zápas. Dali jsme tři góly a v posledních vteřinách mohli dát i čtvrtý. Měli jsme spoustu šancí, tlak na bránu...
Spoluhráči se vám v lajně střídají, nevadí vám to?
Mně je to celkem jedno a stejně s tím nic neudělám, protože je to rozhodnutí trenérů. Já si vážím každé šance, kdy můžu hrát. Pokaždé, když se dostanu na led, se snažím hrát svoji hru a pomáhat týmu. Soustředím se pouze na sebe a svoje výkony.
Pro čtvrteční duel s Lotyši jste se do sestavy nedostal vůbec. Jaké to je sledovat spoluhráče jen z tribuny?
Samozřejmě lepší je být na ledě. Víte, že jste zdraví a můžete skočit do hry a pomoc týmu, ale nemůžete, protože jste nebyl nominovaný na zápas. Zase se ale na to můžu podívat seshora, jak to vypadá a sledovat, co kluci dělají. Vidím spoustu věcí, jak si třeba vteřinku dýl podržet puk. I tohle strašně pomáhá. A když se dostanu do hry, tak se pak snažím všechno zužitkovat.
Po tréninku sbíráte puky. Máte jako nejmladší hráč týmu i další úkoly?
Asi jenom sbírat puky, ale vůbec mi to nevadí. I tak bych ale zůstával na ledě co nejdýl. Snažím se detaily zdokonalovat, občas je i zábava jako dneska po tréninku, to k tomu taky patří.
Po tréninku jste se s Radkem Faksou na ledě zdrželi a snažili se pukem trefit do plastového kýblu. Měli jste nějakou speciální soutěž?
My je tam házeli jenom tak ze srandy, kdo to tam trefí. Radek vypadal, že to trénuje každý den. To byla taková ta pohoda a jsem rád, že v týmu je. Od ní se vše odvíjí.
Přišlo mi, že jste do kýblu moc puků nenasměroval.
Mně to vůbec nešlo, budu na tom muset do příště zapracovat. (úsměv)
Loni jste byl na MS nováčkem, letos už jste zkušenější, navíc jste se úspěšně zabydlel v sestavě Rangers. Cítíte větší sebevědomí?
Ano a také uvolněnější, protože většinu kluků znám z minulého roku nebo z NHL. Rok v Americe mi strašně pomohl. Začínal jsem ve druhé lajně, jsem sebevědomější.
Jak si užíváte bouřlivou kulisu při českých zápasech v Bratislavě?
Je skvělé, že chodí tolik lidí. Rodina to má sem taky blízko, jezdí se dívat na mě. Podpory fanoušků si všichni vážíme a chceme jim to oplatit tím nejcennějším.
Před zápasy si často chodíte v rámci rozcvičky zakopat na malé hřiště, které je ze všech stran uzavřené. Jaký jste fotbalista?
Já ho moc nehraju, ale jednou jsem si zahrát byl. Nevím, jaký jsem fotbalista, dlouho jsem ho nehrál. Jako malý jsem ho hrával spolu s hokejem, který pak zvítězil. Samozřejmě v létě si rád fotbálek zahraju, ale to je jenom takové hobby.
Kdo z týmu školí při fotbale ostatní kluky?
Podle mě je to tam rozdělené na skupiny, i když to vypadá, že hraje každý za sebe, tak podle mě jsou tam skupinky a snaží se nějak vyřazovat.
