Český reprezentant nejen o životě v New Yorku: Nedovedete si představit, jak je to těžké

Je to rozdíl, během roku jsem posbíral pár zkušeností. Odehrál jsem spoustu zápasů a věřím, že jsem úplně jiný hráč než loni. Zapracoval jsem na všemožných detailech své hry, získal jsem zkušenosti.

I předtím jsem si to dokázal dovolit. Souvisí to i s důvěrou trenéra a mně tahle sezona pomohla i po psychické stránce. Přijdu si zocelenější.

Před sezonou jsem si dal cíl, abych ji celou strávil v NHL. A to jsem splnil. Mohlo to ale být o trošku lepší, hlavně z týmového hlediska. Škoda, že jsme neudělali play off.

Je fakt, že tohle bylo hodně výrazné období a byl jsem za něj moc rád, protože předtím jsem v prvních sedmnácti zápasech nedal žádný gól.

Když jsem hned při prvním střídání dal v pátém zápase v řadě gól, říkal jsem si, že to snad není možný. I spoluhráči, kteří byli se mnou na ledě, říkali, že mi hokejka asi hoří. Každá série ale jednou skončí a u mě to bylo na čísle pět.

Samozřejmě, hlavně po psychické stránce. Předtím jsem si mohl česky popovídat jenom s někým z rodiny, když za mnou přiletěl, nebo po telefonu. Libor přišel do týmu v době, kdy mi to moc nešlo. I když jsem ani potom moc nebodoval, stejně jsem cítil, že moje hra jde nahoru. Jenže pak jsme se oba bohužel zranili. I tak to ale bylo skvělé, strávili jsme spolu spoustu času.

Po sezoně jsem měl mítink s trenéry a shodli jsme se, že nejdůležitější bude pro mě léto, abych se dobře připravil na nový ročník. Snad se probojuju na mistrovství světa, i to by mi mohlo pomoct v sebevědomí. Věřím, že se na novou sezonu připravím nejlíp, jak budu moct, a mé výkony budou zase lepší.

Je fakt, že naši fanoušci z toho nejsou moc nadšení. Ale máme mladý tým, na letošním draftu si navíc budeme vybírat jako druzí. Věřím, že máme nadějnou budoucnost. I kvůli osobě kouče Davida Quinna, který dřív trénoval na univerzitě a ví tak, jak se pracuje s mladými kluky. Je na nás přísný, ale férový. Přesně ví, jak se v daný moment zachovat.

Rodiče, brácha i přítelkyně se snažili za mnou létat, jak nejvíc to šlo, když měli možnost a čas. Každé chvilky s nimi jsem si vážil. V New Yorku je život jiný než kdekoliv jinde. Možná si nikdo nedovede představit, jak je to tam těžké. Provoz ve městě, spousta lidí... Pomohli mi i spoluhráči, většina z nich bydlela kolem mě. Když byla nuda nebo jsme něco potřebovali, dali jsme si sraz a zašli na večeři. To mi pomáhalo.

Ne, vůbec ne.

Ještě nemám řidičák, takže mě vozili spoluhráči. Nebo taxík. (směje se)

Moc. Jsem rád, že tady můžu být. Budu se snažit ukázat to nejlepší, co je ve mně. Moc se těším na zápasy a doufám, že si vybojuju účast na šampionátu.

Musí dorazit povolení k zápasům od Rangers, ale věřím, že to bude všechno brzy v pořádku. Zatím tedy budu jen trénovat.