Článek
Zažil jste někdy na střídačce národního týmu tak divoký zápas?
Asi ano, na mistrovství světa ale spíš ne.
Kolik nervů stál zápas vás?
Hodně... Máme špatnou disciplínu, dostali jsme třináct menších trestů a přes třináct minut jsme hráli v oslabení. To vám potom zápas utíká z rukou, to už se nedá. Nejdřív jdete na hráče po zlém, pak po dobrém, když se podaří oslabení ubránit. A takhle se to furt střídá. Není možné, abychom celý zápas ječeli po hráčích, to nikdo nechce. Ale kluci si musí uvědomit, že takhle to nejde.
Štve vás, že ke spoustě nedovolených zákroků došlo v útočném pásmu?
Takové fauly jsou úplně nesmyslné a zbytečné. Možná byly některé nešťastné, nevím, úplně všechny jsem je neviděl. To nic ale nemění na tom, že jdeme do oslabení, polovina týmu pak nehraje a druhá polovina je přetížená. Bere to síly.
Jak vám bylo, když Švýcaři ve druhé třetině hned dvakrát odskočili na rozdíl dvou gólů?
Ne moc dobře. Nehráli jsme dobře, tím, že jsme měli čtyři vyloučení a dostali jsme z toho branky. V předbrankovém prostoru máme strašný nedůraz. Z toho aby se Francík zbláznil.
Do toho se vám vůbec nedaří vstupy do zápasů, ve všech třech utkáních šel do vedení soupeř...
To je další věc. Nedokážeme soupeře dostat pod tlak, že bychom se dostali do vedení. Dotahování nebo otáčení zápasů stojí spoustu sil. Jasně, máme dva body, což je dobře. Je tam však prostě to ale.
Ukázala se aspoň síla mužstva, jak se s nepříznivým vývojem dokázalo popasovat?
Určitě. Pozitivum je, že jsme dvakrát stáhli dvoubrankové manko, negativum vyloučení. Ve čtvrtek nás čekají Rusové, proti kterým si fauly nemůžeme dovolit. Vždyť úspěšnost přesilovek mají přes 60 procent (dokonce 67 procent) Hrát tolik oslabení by bylo smrtící.
