Článek
Zařazovat Jandače do škatulky neúspěšných koučů by nebylo férové. Vždyť brzy padesátiletý trenér dokázal dovést do extraligy Liberec i České Budějovice, v tuzemské nejvyšší soutěži získal tři bronzové a jednu stříbrnou medaili. Jenže trofej pro mistra žádná.
Jandač doufal, že národní tým se mu na některém z top turnajů podaří dotáhnout k medaili, na který český hokej marně čeká už od bronzu z MS 2012 pod Aloisem Hadamczikem.
Jenže realita? V září 2016 nedokázal s týmem na Světovém poháru nabitém hvězdami NHL postoupit ze skupiny, o rok později na šampionátu v Paříži přišla čtvrtfinálová stopka od Rusů, kteří Pastrňákovi, Voráčkovi a spol. nedali sebemenší šanci.
A pak letošní olympiáda v Pchjongčchangu... Dvacet let od zázraku z Nagana český hokej i fanoušci cítili, že šance na jakoukoliv placku není vůbec malá. Při neúčasti borců z NHL se Jandačově družině naskýtala příležitost, která nemusí dlouhé roky zase přijít. Po semifinálové prohře s olympijskými sportovci Ruska a následném fiasku s druhořadým týmem Kanady v boji o bronz však Čechům zbyly oči pro pláč.
Růžičkův cit mu chybí
Český hokej sice už dávno nemá tak široké portfolio hráčů pro reprezentaci jako dřív, neúspěchy na posledních ZOH, MS i SP však jdou i za Jandačem. Jako by mu při koučinku během zápasů chyběl i cit, který je tak vlastní zejména Vladimíru Růžičkovi, jemuž Jandač dělal asistenta na dosud posledním zlatém šampionátu před osmi lety v Německu. Jako by Jandač přeci jen doplácel na fakt, že na rozdíl právě třeba Růžičky jako hokejista nikdy nehrál na nejvyšší úrovni.
Když pak jeho práci u národního týmu podrobovali bývalí vynikající hráči kritice, reagoval podrážděně. Věděl, že na kritiku má každý právo, jen podle něj musí být věcná. Když se však Petr Nedvěd nechal slyšet, že ve čtvrtfinále loňského MS na něj hlavní trenér působil na střídačce v křeči a ptal se, jestli je mužem na správném místě, Jandač to spíš vnímal jako útok na svou osobu a na své asistenty. Věcnou kritiku v Nedvědových slovech nenašel.
Proč nedat šanci Strakovi se Zábranským?
„Jenže z žádné akce pode mnou se medaile nepřivezla, takže to pro mě nebylo úplně úspěšné období," musel přiznat před dvěma týdny, kdy poprvé vyplavalo na povrch, že po letošním MS v Dánsku u nároďáku skončí a má namířeno do Magnitogorsku.
Hokejový svaz tak po dvou letech znovu hledá nového šéfa střídačky. Podle zákulisních informací si prezident Tomáš Král vyhlédl Martina Straku s Liborem Zábranským, majitele a zároveň trenéry Plzně resp. Komety. Muže s bohatými hráčskými zkušenostmi, kteří se úspěšně dokázali přeorientovat na trenérskou dráhu.
Proč je nezkusit i u reprezentace?
| Jan Škvor |
|---|
| Jako redaktor internetového portálu www.sport.cz působí od roku 2007, specializuje se na lední hokej. Jako reportér absolvoval šest hokejových mistrovství světa a zimní olympijské hry 2014 a 2018. |
