Článek
Hned jste věděl, jak zakončíte, nebo to byla z vaší strany improvizace?
Ne ne, věděl jsem, jaký chci udělat blafák. Vsadil jsem na jistotu a nepřipouštěl si ani tolik důležitost okamžiku, to by mi spíš puk někam uskočil a vypadal bych jako nemehlo. Mám hlavně parádní pocit z toho, jak jsme zápas otočili. Už jenom kvůli spoustě českých fanoušků v hledišti, kteří byli znovu fantastičtí.
Stal se z vás specialista na nájezdy?
Je pravda, že jsem nějaké proměnil v litvínovském dresu a teď už i za repre, ale to je spíš taková nálepka, kterou dostávám od médií. Samozřejmě, že nájezdy mě baví, ale to je asi celý. Smyslem mé hry je být každé střídání prospěšný pro mužstvo.
Cítíte, že jste důležitější gól v kariéře nedal?
To nevím, ale vítězná trefa na mistrovství k těm nejdůležitějším bude určitě patřit. Teprve v listopadu jsem hrál za nároďák poprvé a přijde mi docela zvláštní, že ze čtyř gólů, které jsem už v repre dal, byly tři vítězné. Každý zápas mě ale někam posouvá.
Jak těžké bylo za stavu 0:3 zůstat pozitivní a věřit v obrat?
Byla to studená sprcha, co si budeme povídat. Chtěli jsme do zápasu vstoupit úplně jinak, ale nesložili jsme se a zase ukázali vnitřní sílu. Podobně jsme už otáčeli zápas s Finy před šampionátem na turnaji v Budějovicích a musíme být rádi, že se opět vynořil ten týmový duch.
