Článek
Pokračovalo se tedy bez přerušení. Národní tým soupeře dál svíral před brankou. Červenka trefil tyčku a po návratu potrestaného Muršaka konečně dostal puk do sítě Michal Řepík. Až tím se přerušila hra a sudí šli na upozornění z boxu časoměřičů hned k videu přezkoumat předchozí nejasnou situaci. „Já si myslel, že to šlo do brány, ale bohužel jsem tam při té střele dostal ránu a neviděl jsem to stoprocentně," vykládal po zápase Horák.
„Nikdo se neradoval, tak jsem si nebyl jistý. Na střídačce pak říkali, že to zřejmě byl gól. Asi jediný to pořádně viděl přihrávající Pasta a hned mi tvrdil, že to je jasné," mínil Horák. „Netušil jsem, co přesně se dělo, ale říkal jsem si, že v tak jasné šanci nemohl Horák nedat gól," usmál se kouč Josef Jandač, podle nějž nebyl žádný důvod ke stresu. „Věděli jsme, že jeden nebo druhý gól platit bude," mínil trenér.
Video pak skutečně platnost původního Horákova gólu potvrdilo, rozhodčí vraceli čas a skóre poskočilo na 2:0. To by se nakonec stalo i tak, Řepíka ale vlastně tahle celá situace obrala o druhý zápis do statistik. „Řepovi se musím nějak omluvit a asi ho na něco ho pozvat," dušoval se Horák. „Docela kuriozita, nějaké pivo za to Horyna asi bude muset v kabině dát," usmíval se Řepík.
Hned jsme ale tušili, že se zřejmě trefil, i když rozhodčí stál u tyčky a rozpažil, protože ten odraz puku do kamery zřejmě neviděl," líčil Řepík, který už ve 132. vteřině utkání otevřel skóre. „Úleva, že mi to tam po měsíci konečně spadlo," usmál se s vědomím, že vydařený vstup byl důležitým uklidněním národního týmu. „Slovince jsme zpočátku vůbec k ničemu nepustili," ocenil Řepík.