Furch klid do branky hledá i pod hladinou. Dřív se bál, strach je ale dávno překonaný

„Přivedl mě k tomu ještě Petr Kadlec na Slavii, který o potápění tak nadšeně vyprávěl, že jsme si pak na dovolené v Egyptě udělali s přítelkyní kurz," prozrazuje Furch. „Začali jsme první lekcí v bazénu, kde jsme si zvykali na dýchací přístroj a potápěčské vybavení, teprve pak jsme šli na moře," přibližuje a vzpomíná si, že ještě při šnorchlování těsně pod hladinou měl takový zvláštní pocit. „Byl jsem ovlivněný filmy, jako jsou Čelisti a bál se, kdy mě něco z hlubiny rafne. Strach je ale dávno překonaný, svět pod vodou mě očaroval."

Nakonec získal i potápěčský certifikát. „Těch ponorů mám ale zatím málo, takže pod vodu musím jít vždycky s průvodcem. Je to ale fascinující zážitek v úplně úžasném prostředí. Jste dvacet metrů pod hladinou, všude kolem neskutečný klid a jen vy v symbióze s přírodou," líčí nadšeně.

Všechny ponory měl zatím v moři. „Jindy než v létě při dovolené se k tomu nedostanu, ale už si podle toho i vybíráme destinaci, aby se tam dalo potápět," prozrazuje Furch.

Svou premiéru na MS ozdobil nulou proti domácímu Rusku a říká, že ani nebyl nervózní. „Bylo tam spíš takové brnění, řekl bych správná natěšenost," líčí. Nejhůř mu bylo, když Rusové téměř tři minuty nepustili české hráče vůbec z pásma.

„Šíma (Šimek), který tam zůstal v obraně, říkal, že byl pak zralý na lázně. Tlačili se do nás fest, ještě předtím mě zachránilo břevno," tvrdí Furch, jenž ale cítil, že vývoj utkání nahrával Česku. „Pro Rusy to musel být děsný nápor na psychiku, my mohli jen překvapit, a když se to povedlo, byla radost o to sladší."

O den později při souboji s Lotyši Furch trochu trpěl na střídačce. „Vždycky je lepší stát v brance a mít možnost s tím něco udělat, než být jenom divák a doufat," líčí a lituje, že v závěru nedokázal ani pomoci kolegovi. „Francík se před nájezdy ptal, jestli nevím, co by kdo z Lotyšů mohl udělat, tak jsem jen pokrčil rameny. Docela jsem ale koukal, když Bukartsovi při tom posledním utekl puk do kouta, to se jen tak nevidí," vykládá gólman.

Když ale Francouz při švédské power play zkoušel trefit prázdnou branku, moc mu ze střídačky přál, aby se trefil. „Trochu jsme se na pokoji i hecovali. Na tréninku to občas taky zkouším, v zápase jsem se ale k podobnému kousku neodhodlal," vypráví Furch. „Na hotelu většina našich řečí dřív nebo později sklouzne k hokeji, teď jsme ale jako poslední téma měli místa dovolených," tvrdí Furch.

Skloňovaly se i destinace jako Mauritius či Maledivy. Oba gólmany navíc spojují exotické koníčky. Furch se věnuje potápění, Francouz má letecký průkaz. „Já jsem rád pod vodou, on zase ve vzduchu. Lákalo by mě skočit si padákem, odvahu k tomu jsem ale ještě nenašel," přizná.