Hlavní obsah

Smoleňák sestavil svůj Dream Team i s Jágrem a konečně se cítí jako fénix

Praha

Je jedním z šesti hráčů, kteří se prozatím nevešli na soupisku české hokejové reprezentace pro mistrovství světa. Útočník Radek Smoleňák, který v sezóně působil jako kapitán národního týmu, z toho však přepadlý není. V kabině se snaží napomáhat k udržení dobré atmosféry a kvůli své povaze je k nepřeslechnutí. Hlavně nyní při fotbalovém báčku, v němž konečně zlomil šňůru neúspěchů.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Útočník Radek Smoleňák střílí na branku během pondělního tréninku české hokejové reprezentace v pražské O2 areně.

Článek

Jak nesete svou pozici čekatele?

Úplně normálně, jsem rád, že tady můžu být. Každý chce samozřejmě hrát, já nejsem výjimkou, ale v žádném případě nejsem naštvaný. Snažím se užít si každý den s klukama v kabině, dělám věci pro dobrou atmosféru a makám na tom, abych byl připravený, když tu šanci dostanu. Musím pak do toho vletět a ukázat, že jsem týmu nějakým způsobem nápomocný.

Trenér Růžička uvedl, že máte velkou šanci se v průběhu šampionátu na soupisku dostat...

Byl bych rád, ale dokud příležitost nedostanu, musím dělat věci okolo, nikdo se tu určitě nechce koukat na otrávený obličej. Zrovna já nejsem úplně tichý typ, v kabině jsem v první pětce (směje se). Ale teď vážně. Partu, jakou tu máme, jsem už dlouho nezažil. Asi je to i tím, že jsem během sezóny v cizině. Navzájem se respektujeme, ale fóry jedou zleva doprava a hodně nám může pomoct, že jsme naladěni na stejnou vlnu a táhneme za jeden provaz. Vždycky je lepší, když vedle sebe máte parťáka, o kterého se můžete opřít, než někoho, kdo je na druhého naštvaný nebo mu závidí.

V šatně je vás prý nejvíce slyšet hlavně při fotbalovém bagu po trénincích. Hodně si v něm své spoluhráče dobíráte?

Pořád si ze mě dělali srandu, protože jsem bago asi měsíc nevyhrál a v kabině mi kvůli tomu pořád zpívali. Pak jsem si poskládal svůj Dream Team - samozřejmě jsem v něm byl já, šanci dostali i Džegr (Jágr), Klépa (Klepiš), Kovy (Jan Kovář) a Dominik Simon, protože jsme potřebovali i hračičku. Proti nám nastoupili Jiřina Novotný, Červus (Červenka), Voras (Voráček), který je šílenej, a Špenát (Erat). Každopádně byli úplně bez šance, prohráli 0:4, tak teď si to dávám já a nosím se roztáhnutej jak fénix. Užívám si to.

Už víte, odkud budete sledovat večerní zápas se Švédy?

Vůbec. S klukama, kteří taky nehrají, sem přijedeme a uvidíme, jestli budeme koukat v kabině, nebo půjdeme na tribunu. Je to vcelku jedno, hlavně abychom vyhráli. I kdybych měl být někde za sloupem a vyhráli bychom 1:0, budu spokojený.

Přepadne vás nervozita?

Asi jo. Když třeba důležité minuty zápasu sedím na střídačce, jsem víc nervózní než na ledě. Tím, že teď budu úplně mimo střídačku, to na mě dolehne ještě víc.

Během sezóny jste reprezentaci vedl jako kapitán, tím je teď Jakub Voráček. Jak probíhalo předávání céčka?

Já mu ho nepředal, on si ho vzal (směje se). Vtipný je, že už pět dní dopředu jsem mu říkal, že doufám, že bude kapitán. On si z toho dělal srandu, ale dopadlo to přesně podle mých slov. Voras je momentálně jednoznačně náš nejlepší hokejista a patří mezi Top 3 hráče světa. Ale na to se u céčka nehraje, tam musíte být lídr. A to on splňuje. Stejně ale ode mě dostává naloženo, zvlášť když vedle mě spí.

Související témata: