Článek
Našel se nějaký obránce, který by vás svými výkony potěšil?
Bohužel na to nemám kladnou odpověď. Všichni víme, že obránci nefungovali tak, jak by měli. Abych řekl pravdu, tak po ofenzivní stránce, která je taky potřebná, se mi líbil Němec. O to víc jsem byl překvapený, že byl v závěru turnaje po jedné chybě stažený a pak už moc nehrál. Ale jinak? Kluci se bohužel nevyvarovávali chyb. Někdo odehrál dobrý zápas, jenže v dalším udělal chybu, po které padl gól.
Trenér Vladimír Růžička si posteskl, že kvalitní zadáci jsou nedostatkovým zbožím. Souhlasíte s ním?
Prostě obránce nemáme a bohužel ani nevidím, že by se někdo přibližoval bekům, jaké mají Kanaďané nebo Švédové. Nevidím žádného hráče ve věku osmnácti až dvaceti let, který by se v brzké době přeměnil v moderního obránce. Mají totiž špatné návyky z mládežnických let.
| František Kučera |
|---|
| Narozen 3. února 1968 |
| Jeden z aktérů hokejového Nagana 1998 |
| Na klubové úrovni hrál na domácí scéně za Spartu a Slavii |
| V zámoří nastupoval za Chicago, Hartford, Vancouver, Philadelphii, Columbus, Pittsburgh a Washington |
| Dvakrát se stal mistrem světa |
| Provozuje hokejovou halu v Letňanech a klub HC Letci Letňany |
| Podílí se tam na trénincích nejmenších hokejistů |
Můžete to rozvést?
Můj názor je takový, že se hlavně musí změnit přístup trenérů k těm nejmladším klukům. Ve smyslu toho, jak je vyučují pro post obránce. Devítiletí nebo desetiletí kluci jsou pod tlakem, aby se hlavně vyhrál zápas. Je jim říkáno, že nejdůležitější je nějak vyhodit puk ze třetiny, aby se za žádnou cenu nedostal gól a neprohrálo se. Místo toho, aby se naučili rozehrávat a v obranné třetině si dovolili, tak jsou pod tlakem. To nejde.
Podle vás by se tedy do určitého věku nemělo hrát v zápasech o body?
Jednoznačně! Dobře, udělám chybu, ale snažil jsem se rozehrát a ne to jen odpálit po mantinelu. Jenže místo toho začnou na kluka řvát trenéři nebo rodiče a je to vyhrocený. Nedivím se, že nám pak tady nevyrostou hráči se sebevědomím. Kluk udělá jednu chybu, od trenéra dostane ceres a ještě slyší z tribuny, že je kopyto. Není divu, že se pak bojí vůbec něco udělat.
Místo toho se pak v dalším střídání jen zbavují puků, aby náhodou neudělali chybu...
Přesně! Tím pádem se ani nerozvíjejí a není šance, že by alespoň z některých vzešel obránce, jaké dnes mají Švédové nebo Kanaďané. Ti jsou pohybliví, rozvážejí kotouče, umějí rozehrát pod tlakem a nebojí se jít do kličky a zaútočit. Všechno je to společností! Můj bratr objíždí různé země a říkal mi, ať se jedu podívat na zápas švédské dorostenecké ligy. Nikdo se tam nerozčiluje, rodiče na nikoho neřvou, a když se něco hezkého povede, diváci zatleskají.
Co dalšího by ještě pomohlo?
Střídání postů. Desetiletý kluk musí hrát v zápasech jak v obraně, tak v útoku. Když kluka v tomhle věku prdnete dozadu a řeknete mu, ať hlavně nedostaneme gól, tak je to na nic. Takhle se nemáme šanci nikam posunout.
Nemáte obavu, že na tom český hokej bude s obránci ještě hůř, než je tomu nyní?
Nikdy nemůže být úplně hrozně. I v minulosti totiž najednou vyplavala jména, o kterých člověk předtím neslyšel. Neměli jsme takové obránce, kteří by se v NHL umísťovali mezi pěti nejlepšími v kanadském bodování. Ale kluci jako Tomáš Kaberle nebo Roman Hamrlík se tomu aspoň přibližovali.
To ale teď neplatí...
Jenže nikdy jsme na tom nebyli tak hrozně jako teď. Vždyť naši beci v NHL by šli spočítat na prstech jedné ruky. A mladí kluci? Dobře, letos by měl být draftovaný Zbořil, který se slušně vyvíjí, pak máme ještě Košťálka. Ale jinak o nikom nevím. Bohužel...
