Článek
Jak dlouho jste vydržel...
Střízlivý? (směje se) Oslavy byly opravdu velké, všude mraky lidí, takovou euforii jsem ještě nezažil. Trvalo to pro mě sice jen krátce, ale teď jsem rád, že jsem v nároďáku. Doženu to po sezóně.
Neprovokují vás zlínští spoluhráči, neposílají vzkazy?
Mám docela přehled, jak to tam vypadá. S oslavami ještě nepřestali... Ale líto mi to nějak moc ani není.
Petr Čajánek vykládal, jak oslavy potáhnou ve Zlíně právě mladí. Nechybíte jim?
Já se snažil držet spíš vzadu. Ale zrovna Čája je hodně dobrý tahoun: jak na ledě, tak i při těch oslavách.
Vy jste si ale mistrovské veselice opravdu moc neužil.
V neděli jsem vyrážel v sedm ráno ze Zlína. Trenér Růžička mi dal prostě vybrat. Buď oslavy, nebo boj o mistrovství.
Jeden vrchol sezóny už máte za sebou. Není to pro vás těžké zase začít pěkně od nuly a nemít nic jistého?
Nějak si to ani neuvědomuju. Všechno se to odehrálo hodně narychlo. Rychle jsem se zabalil, rychle jsem zase začal trénovat.
Jak tedy vidíte svoji šanci si na mistrovství světa opravdu zahrát?
Z těch přípravných zápasů jsem skoro nic neviděl, protože jsme se Zlínem buď hráli, nebo cestovali. Ale je to jen na mně, abych máknul.
Možnost objevit se v nominaci je ale vzhledem k množství omluvenek z NHL jistě větší, co říkáte?
Jo, ale pořád je tady spousta výborných beků, konkurence je veliká.
Pomůže vám mistrovské sebevědomí?
Tu pohodu a formu si snad do reprezentace přenesu.
Těšíte se už na společná střídání s Jágrem?
Pro mě to bylo překvapení, že se tu objeví. Ale jsem moc rád. Byl to můj vzor, měl jsem doma jeho kazety, plakáty. Zahrát si s ním je další splněný sen. Kdyby to bylo na mistrovství, tak se vyplní ještě jeden.
