Staroměstské náměstí zpívalo po výhře českých hokejistů hymnu

"Je to úžasné, ale já jsem tušil, že to takhle dopadne. Teď si poradíme v semifinále jako vždy se Slováky, ale myslím, že ve finále prohrajeme na nájezdy s Rusy," konstatoval vykřičeným hlasem fanoušek v klobouku v národních barvách.

Příznivci, často v dresech českého týmu, se v historickém centru Prahy začali scházet již desítky minut před začátkem přímého přenosu. Dav, nad nímž vlály státní vlajky, se snažil z pódia rytmickou hudbou i pobízením ke skandování rozehřát dýdžej.

"Češi, Češi," povzbuzovalo od úvodních minut zaplněné náměstí. Fandění se změnilo v rozzlobené bučení, když se Švédové ujali vedení a poprvé o sobě dala vědět malá skupinka příznivců v žluto-modrých barvách soupeře. Frustrace však netrvala příliš dlouho, Češi vývoj utkání otočili a na konci první třetiny se již náměstím nesl známý pokřik "Kdo neskáče, není Čech".

Napětí mezi přítomnými se stupňovalo ve druhé části hry. Diváci před projekční plochou střídavě zklamaně hučeli při nevyužitých šancích českého týmu a gólu soupeře, naopak jásalo při skvělých zákrocích gólmana Jakuba Kováře i dalším střeleckém úspěchu Čechů.

Náměstí, kterým se linula vůně opékaného masa a kde i přes chladné počasí teklo pivo proudem, tonulo v nadšení, když dali Češi krátce před koncem rozhodující gól. V předních řadách se objevily světlice a spokojení příznivci si zanotovali klasický sportovní hit We Are The Champions.