Nezvyklá věc na mistrovství. Brankáři se o porci zápasů dělili a oba se podepsali pod medaili

„Nepovažuji se za žádnou hvězdu a snažím se přijmout roli, jakou dostanu. Dokud chytal Kovi, byl super, ale v semifinále trenér řekl, že mě tam zkusí poslat na posledních dvanáct minut jako impuls. Není přitom snadné sedět dvě třetiny na řiti, a pak hned předvést výkon," líčil Štěpánek, jehož psychice však pomohlo, že nepropustil žádnou střelu, takže proti Finům se od začátku cítil docela dobře.

„Šel jsem do toho bez stresu s tím, že na ledě nechám všechno, co tady ve mně zbylo," vyprávěl Jakub Štěpánek, jenž posledních deset minut boje o třetí místo označil za pekelných. „Tlačil jsem očima čas, aby už byl konec. Finové nás dostali pod velký tlak a mně tam přálo i štěstí. V některých zápasech předtím jsem ho zrovna neměl, teď se ke mně přitočilo," tvrdil český gólman, kterého na konci bitvy o bronz přemohlo totální vyčerpání. „Kašlal jsem celý zápas a po siréně jsem se z té únavy i malinko pozvracel. Žádná sranda, byl jsem fakt úplně vyšťavený," přiznal Štěpánek.

„Oba jsme tady dělali maximum pro tým a odměnou nám je bronz na krku. Já mám druhý a chytal jsem tu víc, než bych si původně vůbec pomyslel," tvrdil Kovář. „Moc si té medaile vážím. Je moje už třetí, ale na této mám největší podíl a jen si vezměte, že jsme za sebou nechali Finy, Kanaďany i Švédy. Ti všichni tady chtěli zlato a nemají vůbec nic," doplňoval Štěpánek.