Článek
O medailové loučení dvaapadesátiletého Gustafssona, který vedl Švédsko od roku 2005, se nejvíce přičinil útočník Jonas Andersson, který se pod výhru podepsal dvěma trefami. Celý souboj gólem na 2:1 v 44. minutě také rozhodl, ale sám připustil, že nebylo snadné se na zápas plně koncentrovat. "Pár hodin trvalo, než jsme se dostali přes to zklamání, že nebudeme hrát finále," řekl novinářům Andersson.
Po úvodních vteřinách zápasu, kdy se zdálo, že Švédové smolnou semifinálovou porážku s českým výběrem rozhodně ještě nevstřebali, však dokázali zabrat. "Máme v týmu až příliš dobrých hráčů na to, abychom neodevzdali to nejlepší. Přestože jsme na turnaji měli vyšší cíle, je přece jen pěkné se domů vracet s medailí," dodal Andersson.
Konec na švédské střídačce si Gustafsson užil se vším všudy. Při přerušení hry 0,7 vteřiny před závěrečnou sirénou si se širokým úsměvem vzal oddechový čas. Po jeho skončení nasadil do hry náhradního brankáře Anderse Lindbäcka, který se tak zásluhou necelé odehrané vteřiny na celém turnaji stal aktivním článkem bronzového týmu Tří korunek.
Němci v souboji o třetí příčku bojovali, únava z heroického výkonu proti Rusku v semifinále však byla patrná. Od medaile tak zůstal tým, jehož prvotním cílem na turnaji byla záchrana, jen malý kousek. I přesto si svěřenci kouče Uweho Kruppa vysloužili uznání. "Jsme zklamaní, ale věřím, že náš úspěch je dobrý pro celou naši zemi," prohlásil útočník Felix Schütz.
Podobný pohled měl i kapitán Marcel Goc. "Jsem hrdý na tento tým. Myslím, že každý z týmu je nyní zklamaný, protože jsme byli medaili tak blízko. Je to těžké, ale věřím, že to posune kupředu německý hokej. Až se za pár dnů nebo týdnů ohlédneme zpět, teprve si uvědomíme, co jsme tady dokázali," uvedl Goc.
