Hlavní obsah

Tohle vítězství patří všem ruským lidem, křičel Ovečkin

QUÉBEC

Fantastický obrat předvedli ruští hokejisté ve finále mistrovství světa v kanadském Quebeku. Dvakrát s domácím týmem prohrávali o dvě branky a ještě pět minut před koncem fanoušci Kanady slavili a chystali mistrovské oslavy. Jenže Rusové měli v kádru Ilju Kovalčuka. Hráče, který nemohl pro trest nastoupit v semifinále, a do té doby nevstřelil na turnaji branku. Nakonec se ale stal opěvovaným hrdinou.

Článek

Světelná tabule v quebecké hale Pepsi Colisée ukazovala, že do konce základní hrací doby finále zbývá přesně pět minut a třináct vteřin a Kanada vede ve finále mistrovství světa 4:3 nad Ruskem. Hala bouřila své „Let´s Go Canada“, když náhle  vyčerpaná kanadská hrdla jen naprázdno polkla. To Ilja Kovalčuk právě vystřelil z levého kruhu před clonícím obráncem, vyrovnal na 4:4, a velkou radostí vyskočil na plexisklo nad mantinelem.

Z prodloužení pak neuběhly ani dvě minuty, když Rick Nash vyhodil puk na střídačku a rozhodčí podle nových pravidel museli kanadského hráče vyloučit za zdržování hry. Ruský trenér Bykov vzápětí poslal na led hned čtyři útočníky a ti nechali Nashe na trestné lavici pouze 47 vteřin. Fjodorov poslal puk na modrou čáru, kde kotouč jen taktak zkrotil Kovalčuk, srovnal si jej na hokejku, a švihem puk poslal přesně pod víko kanadské branky. Hned poté odhodil kanonýr Atlanty helmu a nechal se zasypat rozradostněnými spoluhráči.

„Pořád dokola se mě každý ptal, kdy už dám konečně gól... Tak tady je máte,“ usmíval se hrdina Kovalčuk po zápase. „Před třetí třetinou nám kromě našich věrných fanoušků a trenérů asi nikdo pořádně nevěřil. Seděli jsme v kabině a řekli si: hrajeme v Kanadě proti Kanadě, jednomu z nejlepších mužstev na světě. Přece nechceme prohrát. A taky jsme to nedopustili,“ radoval se.

„Z předchozích zápasů jsme věděli, že Kanada je nejnebezpečnější prvních deset minut. V závěru zápasu už jí trochu síly chyběly a když Ilja pět minut před koncem vyrovnal, začali jsme věřit... V prodloužení jsme pak hlavně chtěli hrát poctivě v obraně a vyvarovat se vyloučení,“ prozradil Alexander Sjomin recept na úspěch. „Jsme mistři světa, cítím se úplně neuvěřitelně. Zvláště mimořádné je, že se vyhrálo v Kanadě, v zemi tak zblázněné do hokeje,“ vychutnával si slastné pocity Alexander Ovečkin.

Kapitán sborné Alexej Morozov hodnotil triumf v Kanadě střízlivěji. „Zase tak moc jsme to neprožívali. My chtěli vyhrát hlavně před rokem doma, a to nám nevyšlo. Teď se to ale podařilo a že je to v Kanadě, je jen bonus navíc. Vítězství věnuji svému synovi, po kterém se mi moc stýská,“ vykládal dojatě. To Ovečkin byl o dost štědřejší. „Tohle vítězství patří všem lidem naší země. Vyhráli jsme zlato, o kterém  jste tak básnili a pořád vyprávěli. Dokázali jsme to! Všechny vás miluji,“ křičel do kamer.

Bykov se zapsal do historie

Naposledy Rusové vyhráli mistrovství světa v roce 1993 a jako hráč u toho byl současný kouč sborné Vjačeslav Bykov. Nyní se tak zařadil k šestici slavných Bobrov, Michajlov, Hlinka, Augusta, Růžička, a Gustafsson, kteří získali zlato jako hráči i trenéři. Bykov měl výrazný podíl na tom, že se v kanadském Quebeku hrála na konci MS na počest vítězů ruská národní hymna. Loni v Moskvě to bylo naopak.

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články