Článek
„Z psychického hlediska to pro nás byl ohromně těžký zápas, ale musím ocenit, že mužstvo v sobě našlo sílu bojovat o medaili. Měl jsem důvěru v hráči a oni mi to na ledě vrátili,“ tvrdil ruský kouč Vjačeslav Bykov, který poslal do branky Jeremenka, jenž se chybou podepsal pod sobotní porážku s Finy. Gólman ale předvedl výborný výkon, z 33 švédských střel inkasoval jen jednou. „Bylo obdivuhodné, jak zachytal,“ chválil Jeremenka i spoluhráč Sergej Gončar.
„Bylo to vítězství vůle, jsem za tu medaili moc rád. Co se nám nepovedlo v semifinále, vyšlo nám alespoň v boji o třetí místo. Nasázeli jsme soupeři dva rychlé góly a mohli kontrolovat hru,“ doplnil Gončar, jenž převzal kapitánské céčko po zraněném Sčastlivém, Rusům navíc v nedělním odpoledním zápase chyběli i další marodi Markov a Morozov.
Na švédské obhájce zlata cenný kov už nezbyl, čtvrté místo je pro ně zopakováním nejhoršího výsledku za posledních sedm let. „Doplatili jsme na chyby v první třetině, kdy bylo znát, že máme málo zkušené mužstvo, aby se umělo rychle srovnat s porážkou v semifinále. Znovu jsme měli víc střel než soupeř, jenže v koncovce nám chyběl důraz, navíc Rusové hráli velmi disciplinovaně a hlídali s náskok získaný v úvodní desetiminutovce. Nechtěli jsme o víkendu v Moskvě zažít dvě porážky, přesto se tak stalo a domů odjíždíme smutní,“ říkal švédský trenér Bengt Ake Gustafsson.
Hráči Ruska byli nakonec rádi, že se dočkali medailového ocenění. „Bronz z Moskvy je cennější než medaile z Vídně, i když vím, že fanoušci chtěli vidět zlatou sbornou,“ přiznal Alexander Ovečkin. „Cítili jsme, že lidé v Rusku jsou smutní z naší neúčasti ve finále, ale my museli setřást to zklamání a jít do boje o bronz s čistou hlavou. V kabině jsme si promluvili o naší situaci a bylo moc důležité, že jsme dokázali ten zápas rozehrát lépe než Švédové,“ soudil útočník Ivan Něprjajev.
