Článek
Kapitán Shane Doan převzal z rukou prezidenta IIHF Rene Fasela pohár pro mistry světa a hned s ním spěchal do klubka spoluhráčů, aby si každý z nich mohl sáhnout na trofej. „Šli jsme trpělivě za naším cílem, kterým bylo zlato,“ říkal autor dvou gólů ve finále Rick Nash, spoluhráč Výborného z Columbusu.
Česká reprezentace byla přitom jediná, kdo na ruském ledě šampiónům sebral bod. „Hra týmu se lepšila každým zápasem a náš výkon založený na maximálním nasazení gradoval v boji o medaile,“ tvrdil šťastný kouč Andy Murray, jenž přivedl Kanadu k triumfu na MS i v letech 1997 a 2003. „Měli jsme sílu, odhodlání i herní kázeň,“ říkal nadšený Doan. „Vytvořili jsme skvělý tým, kde všichni měli chuť hrát, bruslit a tvrdě bojovat,“ doplnil Matthew Lombardi.
„Těžko jsme už hledali sílu vzdorovat silnému soupeři,“ připustil Fin Jere Lehtinen, jenž s týmem na cestě do finále přečkal dvě nastavení. Po čtvrtfinálových nájezdech s USA uspěl i v prodloužení s Rusy. „Byla to nejdůležitější trefa mé kariéry,“ uznal 24letý autor vítězné semifinálové branky Mikko Koivu, jehož starší bratr Saku byl u jediného finského titulu v roce 1995. „Chtěl jsem se mu zlatem vyrovnat, jenže poslední krok nevyšel.“
Kanaďané se potkali s Finy v boji o zlato po třinácti letech a úspěch jim přiblížily hned první dvě přesilovky. Z trestu Söderholma uplynulo jen třináct sekund, když Nash otevřel skóre a při dalším finském vyloučení se prosadil E. Staal šikovnou střelou bekhendem.
Jere Lehtinen medailí smutek nezahnal
„Měli jsme skvělý začátek, vyšly nám přesilovky a těžili jsme z aktivní hry ve středním pásmu,“ hodnotil kapitán Shane Doan. Soustředěně bránící Kanadu, která hrála už čtvrté finále za posledních pět let, dvoubrankový náskok uklidnil a nemrzely ji zahozené šance ani nevyužitých 89 vteřin dvojité početní výhody. V polovině utkání totiž pojišťoval výsledek Armstrong gólovou střelou přes obránce.
„Respektovali jsme sílu Finů, protože nás porazili v generálce na šampionát a navíc jim tu sebedůvěra vzrostla vyřazením Rusů, ale náš přístup k utkání je dostal do úzkých,“ těšilo Ricka Nashe.
Únavou přemoženým a těžce bruslícím Finům, kteří se do finále dostali po šesti letech, dlouho nepomáhala ani podpora prezidentky Halonenové přímo v hledišti Chodynky. „Musím uznat, že Kanada rozehrála utkání výborně, nám chyběla energie a do hry jsme se dostali pozdě,“ litoval Jarkko Ruutu. Wardovo kouzlo až osm minut před koncem odčaroval Kontiola a najednou Suomi vycítili šanci, zvláště po Miettinenově snížení na rozdíl jediné branky.
Jenže o 71 sekund později napsal tečku druhý gól Nashe po dlouhé kolmé přihrávce Lombardiho, „Na krku mám stříbro, ale cítím se velmi smutný. Porážka v posledním zápase bolí,“ litoval nejzkušenější z Finů Jere Lehtinen.
