Článek
Po třech letech se vracíte do extraligy. Těšíte se?
Ano, jsem na ni hodně zvědavý, jak moc se změnila. Mountfield hraje jiný hokej, než na co jsem byl zvyklý ve Vítkovicích i tu chvilku v Třinci. Absolutně nevím, co od toho čekat, i proto se snažím v přípravě soustředit jen na sebe a nedívat se na to, jaké kdo má výsledky, kdo bude dobrý. Pořád je to hokej, hraje se to pět na pět a na ledě. Nicméně těmi událostmi v Rusku se v hokeji stalo dost věcí, hodně kluků se vrátilo zpátky, evropský trh se promíchal.
To je pravda. Ale když to zjednoduším, není gólmanovou jedinou starostí prostě být v brance a nepustit gól?
Jasně. Ale když jsem chytal ve Finsku, tak se tam hodně hráčů z Ruska vrátilo, přišlo dost Švédů a bylo vidět, že se liga během roku výrazně změnila, ať už jde o kvalitu či herní styl. Nicméně má práce zůstala stejná. Pořád jsem lítal po brankovišti od tyčky k tyčce, nahoru dolů. Jsem tam od toho, abych chytl puk, tak snad se mi to bude dařit dál.
Premiéra. pic.twitter.com/A2fH0Kw7om
— Mountfield HK (@MountfieldHK) September 1, 2023
Podepsal jste kontrakt s Mountfieldem už v zimě, kdy byl v tabulce ještě dole. Nakonec došel do finále, Matěj Machovský v play off předváděl skvělé výkony. Je to pro vás motivující, svazující?
Svazující vůbec, motivujíci ano. Samozřejmě bych chtěl navázat na výkony, co tady Machy zanechal. Ale svazovat mě to nemůže. Loni jsme taky v Lahti finišovali mocně, stříbro si vezu odjinud. Nejsem nervózní, že bych to neuměl, protože vím, že to umím. Teď jde o to, abych to přetavil v jiném klubu a navázal na své výkony z Finska. Snad budu dost připravený, abych výkony přesunul o pár kilometrů níž.
Jenže už jste čelil na sociálních sítích i některých webech nařčení, že jste zase v Hradci udělal průšvih a že klub s vámi možná rozváže kontrakt. Překvapilo vás to?
Čekal jsem, že bude trochu větší klid. A není. Během minulého týdne jsem se s tím srovnal a budu se snažit být ještě méně lidem na očích, abych jim nebyl trnem v oku. Budu jim dávat ještě méně příležitostí, aby o mně cokoliv říkali. To je asi jediné, co mohu udělat. Vím, že bohužel tu historii mám. A jedinou cestou, jak se ochránit, je, že některým lidem nepolezu na oči a nedám jim důvod, aby se hrabali v mém soukromí. (Bartošák byl v minulosti nařčen z domácího násilí a měl problémy s alkoholem).
Zvažoval jste trestní oznámení na ty, kteří všelicos naznačovali na sociálních sítích?
Když jsem se o tom bavil s oprávněnými lidmi, tak mi řekli, že zatím se nedá nic dělat. Nikdo neprohlásil, co konkrétního se mělo stát. Takže skutečně jediné, co mohu dělat, je zůstat v ústraní a žít si svůj život se svou rodinou. A být v klidu.
Dobře, ale není pro vás dehonestující, když musíte ukazovat manažerovi Hradce i novináři z Deníku Sport řidičák, abyste se hájil?
Abych pravdu řekl, byl to můj nápad. Protože pár dní na internetu už různé informace běžely a já si myslel, že to ukončí debatu. Ale pak jsem se doslechl, že kdybych ho neměl při kontrole, tak mi zůstane a já si říkal, že už fakt nevím, jak se bránit. Chtěl jsem s tím vylézt ven, protože jsem si myslel, že řidičák je hlavní důvod, proč se na některých stránkách leccos psalo. A dopídili jsme se, že by to mělo být právě kvůli tomu, že jsem přišel o řidičák. A jestli je to dehonestující? Samozřejmě! Na druhou stranu mám rád sebereflexi, takže si řeknu, že jsem v minulosti měl trošku dbát na svou image. Budovat si pověst. Jenže si na to Patriku s*al, tak se nediv.
Zase k hokeji. Je vám třicet, takže jak vás motivuje reprezentace, protože po olympiádě v Pekingu jste se z národního týmu vytratil?
Nikdo z nového vedení se mi ještě neozval a myslím si, že je to uzavřená kapitola. Asi kdybych vychytal 15 nul ve 30 zápasech, tak dá možná někdo vědět. Ale není to můj cíl pro sezonu. Bylo by to hezké, ale uvnitř mám, že je to uzavřené.
