Vítkovicím výhra o gól nestačila, aby otevřely finálovou bránu

Oba celky začaly hodně aktivně. Šance Hugga ani vítkovického Barinky ještě ke změně skóre nevedly, ale v šesté minutě se ujala dělovka domácího obránce Salomonssona, jenž si po zisku puku nabruslil do prostoru mezi kruhy a propálil Machovského.

Ostravské mužstvo sice v první části i s přispěním přesilovky vyprodukovalo třináct střel, tedy o šest víc než švédský vicemistr, jenže stav i kvůli nepřesnostem v koncovce či s jistotou chytajícímu Söderströmovi zůstával pro hosty nepříznivý.

Skelleftea mohla hrát při vědomí toho, že po vedoucím gólu v odvetě už má tři branky k dobru, docela obezřetně a nikam se nehnat. Až Vítkovicemi využitá přesilovka, při níž Barinka tečující ze vzduchu Raskobovu střelu uplatnil důraz na hraně brankoviště, změnila obraz hry.

Vzápětí měl velkou šanci Peterek, na druhé straně nebezpečně vypálil Pudas.

Postupovou naději vykřesal extraligový celek po 98 vteřinách třetí třetiny, kdy se po Claireauxově nahození dostal ke gólové dorážce Kalus.

Najednou bylo na vítkovické straně spousta elánu i herní energie. Jediný gól potřebovali hosté, aby vyrovnali celkový stav semifinálové série a na holi ho měl člen nedávno bronzové dvacítky Přibyl, jenže orazítkoval jen tyčku domácí branky.

Svěřenci trenéra Trnky vrhli všechny síly do útoku, ale dobře bránící Skelleftea hrozila z brejků. Hugga při něm vychytal Machovský, jenž i při šestém vystoupení v Lize mistrů udržel průměr jediné obdržené branky na zápas. K power play se Vítkovice, dohrávající bohužel bez kapitána Lakatoše, dostaly až půl minuty před koncem. Žádnou vyloženou šanci si ale při ní nevypracovaly, nicméně se soutěží se rozloučily důstojně.