Hlavní obsah

Pozdní přílet Švédy nerozhodí. Dají si bagetu, kuličky a jezdí, řekl Hudáček

Až ve třetím utkání Ligy mistrů vyšel bodově naprázdno útočník Třince Libor Hudáček. V předchozích dvou zápasech (v Lausanne 2:1 v prodloužení a v Rouenu 5:3) posbíral pět bodů (2+3). Proti švédskému Växjö ale zůstal na nule, stejně jako Oceláři, kteří doma prohráli 1:3.

Foto: HC Oceláři Třinec, Facebook

Libor Hudáček z Třince

Článek

„Zklamali jsme diváky. Nebylo to z naší strany ideální. Soupeř nám ukázal, jak se hraje moderní hokej. Byla radost se na ně dívat. Byla to vysoká škola hokeje,“ ocenil soupeře slovenský hokejový reprezentant.

Po dvou vítězstvích v Lausanne a Rouenu přišla hned v prvním domácím utkání Ligy mistrů porážka. Je to zklamání?

Je, protože naše lajna (Hudáček-Cienciala-Daňo) dostala tři góly. Bylo to od nás dneska špatné. Doufám, že to znovu nakopneme a další zápas to bude lepší. Ukázali nám, jak se hraje novodobý hokej. Obránci nebo útočníci, bylo to jedno. Nezahazovali puk, přihráli si, počkali si, byla radost se na ně dívat. Nastavili nám zrcadlo.

Soupeř z Växjö přicestoval do Třince vinou potíží s letadlem pozdě a utkání začalo o hodinu později. Mělo to vliv na váš výkon?

Ne, jsme profesionálové. Musíme se s tím umět vypořádat. To, že jsme tady na ně hodinu čekali, nemá nic společného s naším výkonem.

Ani je to vůbec nepoznamenalo, nebo to bylo znát?

U nich to je normální. Když jsem tam hrál (v letech 2015 až 2017 v Örebro a v sezoně 2017/2018 za Färjestad), tak jsme také několikrát přijeli na zápas pozdě. Oni si dají bagetu, švédské kuličky a jezdí… U nich nebude znát rozdíl, i kdyby dva dny před zápasem spali.

Rozplýval jste se nad jejich hrou. Jsou švédská mužstva nejvyšší kvalita v Lize mistrů?

Jasně, hrají fakt pěkný hokej, když zaberou, dají gól, fakt nám ukázali, jak se hraje. My se z toho musíme poučit. Víme, jaká je naše extraliga, na tu se musíme připravit, za chvíli nám začíná. Musíme se vyspat, zregenerovat a v sobotu nás čeká další zápas (s Fribourgem v Lize mistrů).

Se švédskými celky se potkáváte každý rok, nějaké zkušenosti s nimi už ale máte, ne?

Máme, ale nevím, zda jsme nad nimi někdy vyhráli. Je to vysoká škola hokeje. Jsem jen rád, že s nimi můžeme hrát, že i ti mladí chlapci v týmu vidí, o čem je hokej a co je čeká na mistrovství světa. Je to pro ně super škola.

Ve třetí části jste se popral s Kanaďanem Robertem. Pramenila bitka z toho, že vám zápas utíkal a chtěl jste ještě vykřesat nějakou jiskru?

To ne, nejprve mi brankář nadával, že jsem ho seknul, přitom tam byl puk. Myslím si, že jsem mu nic neudělal. Pak přijel ten hráč a seknul mě po noze. Tak jsem se otočil a zeptal se ho, zda se chce bít nebo o co mu jde. Shodil rukavice, rozhodčí nás nechali, ale byla to krátká bitka.

Na mistrovství světa jste říkal, že kdybyste měl ruce jako Juraj Slafkovský, tak hážete soupeře do šesté řady. Zapracoval jste na sobě přes léto?

Doufám, že to je vidět (směje se).