Článek
Hosté nakročili do finále i bez své juniorské hvězdy Axela Sandina Pellikky, který kvůli zranění z šampionátu sledoval utkání jen z tribuny Ostravar Arény.
„Dostal jsem dva dny volno, dalo se to,“ odpovídal 19letý hokejista na otázku, zda nepotřeboval trochu více odpočinku po úspěšném šampionátu. „Bylo to něco jiného, chvíli mi trvalo se tempu hry přizpůsobit, bylo to silovější i rychlejší než zápasy juniorů, ale nakonec to nedopadlo snad tak zle,“ doufal Prčík, který pobyl na ledě téměř třináct minut a byl s parťákem v obranné dvojici Radkem Jeřábkem u dvou gólů soupeře.
„Při tom prvním jsme nedokázali dostat puk z pásma a oni to pak sehráli dobře. Ten puk měl jít prostě ven,“ popisoval Prčík chvíle před úvodním gólem utkání, který vstřelil v 6. minutě nejproduktivnější hráč Skellefetea Linus Lindberg.
Podruhé se Prčík díval na puk v domácí síti ve 26. minutě, kdy zlomil hůl a chvíli trvalo, než mu Roberts Bukarts předal svou. „Jsem levák a na ledě byli zrovna v tu chvíli tři praváci. To bylo trochu nešťastné,“ povzdychl si obránce Vítkovic, jemuž se už před zápasem dostalo ovací fanoušků.
Vítkovický klub všem třem medailistům ze Švédska Prčíkovi, Matěji Přibylovi a trenérovi Pavlovi Trnkovi nachystal slavností ceremoniál, trio reprezentantů při něm ukázalo téměř šesti tisícům divákům své medaile, a pak se vydali každý jinam. Prčík na led, Trnka na domácí střídačku a Přibyl rozdávat podpisy fanouškům.
„Původně jsem měl jít s Matějem na autogramiádu, ale nakonec jsem byl nominován do zápasu, tak jsem se při tom ceremoniálu už soustředil hlavně na něj. Ale bylo to hezké,“ řekl Prčík.
Rodák z Hodonína měl původně ve Švédsku na světovém šampionátu juniorů plnit roli náhradníka, po zranění Adama Jiříčka ho ale trenéři Patrik Augusta, Pavel Trnka a Robert Reichel zapsali na soupisku.
„Zahrát si na mistrovství světa a vyhrát medaili je úžasný pocit. Celý tým si to budeme pamatovat nadosmrti. Ale na nějaké oslavy teď není čas. Snad po sezoně. Musíme do montérek a pracovat,“ pousmál se talentovaný obránce.