Článek
„Docela jsem po příletu bojoval s časovým posunem a padla na mě i únava, vždyť nabitý zápasový program v zámoří ani nedával prostor pro vyčištění hlavy," vysvětluje, proč pražskou generálku s Rusy sledoval z hlediště. „Kluci celý turnaj hráli výborně, Šimon chytal perfektně a posledním zápasem to akorát potvrdil," líčí Kubalík dále už z povinné karantény na hotelu v Rize. „Do úterý jsme tady izolovaní, každý sám na pokoji. Nějak to musíme ustát, máme nachystaná nějaká kondiční cvičení. Už se ale nemůžu dočkat, až vyjedeme na led," říká.
Jako ryzí střelec by měl být na šampionátu jedním z reprezentačních tahounů. „S tlakem jsem se v NHL nějak naučil pracovat, takže v tom nevidím problém. Sám od sebe hodně očekávám, trenéři to očekávají taky. Budu se snažit hrát co nejlíp, abych mančaftu pomohl. Jsme tu ale pro týmový úspěch, a jestli bude dávat góly ten či onen, je úplně jedno," tvrdí Kubalík.
Už se ale těší, jak obnoví spolupráci z minulého šampionátu s Kovářem. „Myslím, že bychom si zase mohli vyhovět. S Vráničem jsme navíc podobné typy, tak snad nám bude Honza nabíjet ostrými," přemítá Kubalík a připouští, že v posledních zápasech základní části NHL měl myšlenky už u reprezentace. „U mě bylo okamžitě jasno, že jedu," dodává.
Přes neúčast v play off má z klubové sezony, v níž nastřílel 17 gólů, dobrý dojem. „Nestěžuju si, i když mohlo být líp. Nebylo cítit nějaké zklamání. Spíš myslím, že jsme spoustu lidí překvapili, jak dlouho jsme se drželi na postupové pozici do play off," uvažuje Kubalík
Až třítýdenním špatným obdobím v půlce dubna Chicago vypadlo ze hry. „Experti nás při startu sezony ale pasovali na jeden z nejhorších týmů taky proto, že jsme měli spoustu mladých, zranili se nám první dva centři a celou sezonu jsme drželi až deset nováčků v sestavě. Z tohoto úhlu bych viděl posun osobní i týmový pozitivně," říká.
