Článek
„Od bráchy Luboše Bartečka jsem si našel domek, jsem velice spokojený. Máme výhled na Tatry, po osobní stránce mi tu nic nechybí,“ je s lokalitou seznámen brankář Tomáš Duba, který slovenské angažmá prožívá s finskou manželkou a malou dcerou.
Martin Chabada pro změnu bydlí zase s dvěma Švédy. A tuto otázku vyřešili velkoryse. „Bydlíme ve Velké Lomnici, je to deset minut autem. Pronajali jsme si celý penzión, čtyři bytové jednotky. Když chceme, tak se vidíme, když ne, tak si zalezeme do pokoje,“ představuje útočník své útočiště.
Nádhera k žití
Zpočátku v Popradě všichni bydleli po hotelových pokojích, postupem času každý zakotvil ve svém. „To je všude stejné, ve Švédsku jsem také nejdříve bydlel na hotelu, než si člověk něco sehnal. Jsme rozesetí kolem Popradu,“ říká Chabada. Ekipa nováčka KHL má vše v Popradu nadosah. Stadión a relaxační vyžití. Vše, co potřebuje pro hokejový koloběh.
Pohled z Popradu na Tatry je úchvatný.foto: foto: internet
„Nádhera. Stále je co dělat, mám rodinu, dvě děti. Můžeme jet na hory, je tu zoo. Času bylo pomálu, ale měli jsme volné neděle, tak jsme vyráželi,“ přibližuje túry po okolí zkušený forvard.
Na výlet i do Polska
Přírodou je omámen i Duba, ten vyrazil i do Polska. Výlety po okolí jsou příjemným zpestřením po hokejovém drilu. „Zajeli jsme si třeba do Tater, na Štrbské pleso, do Nízkých Tater, je to tady krásný. Léto se vydařilo, bylo třicet stupňů, byli jsme i v Polska, Zakopané je blízko. V sezóně, když budou závody, tak manželka pojede fandit Finům, já Čechům,“ vyhlíží třicetiletý gólman skoky na lyžích, které jsou u Poláků velmi oblíbené.
Popradský obránce Vladimír Mihálik (vlevo) a útočník Vítkovic Petr Strapáč v přípravném utkání.foto: ČTK/Petr Sznapka
Hory, to je samozřejmě lyžování. Zvlášť v Tatrách, ale hokejisté mají v tomto smůlu. Nebo by měli mít. Jde totiž o zakázané ovoce. „Abych řekl pravdu, já ani nevím. Smlouvu dostal agent, je v ruštině, tak jsem moc nepochytil, ale určitě bude jako ve všech smlouvách klauzule, že nesmíme hrát fotbal, lyžovat. Prostě nebezpečné sporty. Ale stejně není moc času, přelety, zápasy, ani nálada nebude,“ vyhlíží několikaměsíční zápřah Chabada.
A tak tyto kratochvíle přejímá Chabadův starší pětiletý syn. I když. „Zkoušel lyžovat, ale nenutíme ho, nebyla to jeho oblíbené. A brusle? Deset vteřin je na ledě, potom dvě minuty odpočívá. On radši knížky a zvířata,“ usmívá se táta, který je jinak spokojený.
To je prostě život pod Tatrami.
